Povinný systém kvót jednoznačně odmítají země ze středu a východu unie, včetně Česka. Tuto pozici dnes po setkání s kolegy ze Slovenska a Rakouska v Bratislavě znovu potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. Berlín a Paříž kvóty naopak prosazují.
Původní český podíl měl podle v květnu navrženého kvótového systému činit 1328 běženců. Z nynějších 120 tisíc by podle agentur na ČR podle zřejmě aktualizovaného klíče připadalo dalších 2978 osob. Květnový plán na přerozdělení 40 tisíc lidí země osmadvacítky odmítly, podle komise je ale stále na stole. O věci země rozhodují kvalifikovanou většinou. Snaha dosáhnout dohody na rozdělení stejného počtu osob dobrovolně ale vyšla naprázdno poté, co se diplomaté v součtu dostali jen ke 32 tisícovkám míst. Praha se tehdy uvolila v dalších dvou letech přijmout 1500 uprchlíků.
Nejvíce lidí by měly přijmout Německo s Francií
Největší množství mají podle nynějších představ EK přijmout velké země. Například pro Francii by to znamenalo 24 tisíc osob, pro Německo přes 31 tisíc. Zatímco francouzský prezident François Hollande dnes navrhl uspořádat ve své zemi mezinárodní konferenci o přistěhovalecké krizi, německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala všechny země EU, aby pomohly se vypořádat s náporem běženců.
Zároveň ubezpečila, že Německo zajistí, aby ti, kteří potřebují ochranu, byli přijati, ale ti, kteří nemají šanci získat azyl, se budou muset rychle vrátit do země původu.
Souboj o kvóty
Na přerozdělování běženců trvá kromě Francie a Německa také Rakousko. Po schůzce s premiéry ČR a Slovenska to uvedl kancléř Werner Faymann. Česko naopak kvóty nadále odmítá. Sobotka, Faymann a předseda slovenské vlády Robert Fico se dnes ale shodli na potřebě posílit ochranu vnější schengenské hranice a nutnosti zřízení zón pro uprchlíky.
Dalšími známými částmi nového návrhu komise má být příprava trvalého mechanismu, který by podobné přerozdělení automaticky spouštěl v budoucnu vždy, když nastane krize podobného charakteru. Kromě jiného by to znamenalo, že z pravidel nebudou mít některé země výjimku, jak je tomu nyní. Třetí částí má být představení seznamu takzvaných bezpečných zemí platného pro celou EU, který bude znamenat stejná pravidla pro posuzování žádostí o azyl ve všech zemích unie. A nárok na azyl podle nich zřejmě nebudou mít třeba lidé z Turecka či balkánských zemí, které jsou kandidáty na členství v unii.
Orbán: Nikoho nepřijmeme, dokud se nezlepší ochrana hranic
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu řekl, že jeho vláda nemůže přijmout uprchlické kvóty navrhované Evropskou komisí, a to do té doby, než bude vyřešena ochrana vnějších hranic Evropské unie. Také řekl, že migranti cestují přes Maďarsko, aniž by tam zůstávali, ačkoli jim tam nehrozí nebezpečí, protože je láká vidina lepšího života v Německu. Nejde tak už podle něho o uprchlíky, ale o přistěhovalce.
Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres podle britského listu The Guardian varoval, že agentury starající se o běžence v táborech v krizových oblastech jsou na pokraji bankrotu a nejsou s to zajistit základní potřeby pro miliony běženců. Poukázal zejména na zhoršující se situaci v Libanonu a Jordánsku, kde je nepřijatelný nedostatek potravin a lékařské péče pro čtyři miliony lidí, kteří uprchli ze Sýrie. Proto se také Syřané rozhodují cestovat dál na severozápad do Evropy. V roce 2010 ze země prchalo v průměru 11 tisíc lidí denně, nyní 42 tisíc.
Cameron: V pěti letech přijmeme 20 tisíc lidí
Britský premiér David Cameron oznámil, že jeho země v příštích pěti letech přijme až 20 tisíc dalších syrských běženců, převážně ale z uprchlických táborů u syrských hranic. Přednost přitom prý dostanou ohrožené děti či sirotci. Na financování obecních bytů pro ubytování syrských uprchlíků chce Británie použít své peníze ve výši 12 miliard liber (442 miliard korun) vyčleněné pro zahraniční rozvojovou pomoc.
Představitelé německých vládních stran, tedy konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD, se dohodli na rozsáhlém balíku opatření pro azylovou politiku, mimo jiné na navýšení pomoci uprchlíkům v příštím roce o šest miliard eur (desítky miliard korun).
