Evropský fond pro strategické investice, který bude mít na starosti jednotlivé projekty, bude mít v následujících třech letech k dispozici 60 miliard euro (1,6 bilionu korun). Ty by měly podpořit investice soukromých firem až za 250 miliard eur.
„Financování ze strany členských států není plánováno, nicméně se již dnes ví, že několik států se bude fondu účastnit formou svých národních bank,“ uvedl Katainen. Státy se mohou totiž projektů účastnit jako spoluautoři na základě partnerství soukromého a veřejného sektoru. Obdobně se projektů mohou účastnit i soukromé banky.
Státy stojí stranou
Podle Babiše je pozitivní, že malé a střední podniky budou mít možnost obrátit se na nově založený fond. Podle ministra tak firmy mohou u komise uspět s projekty, se kterými neuspěly u českých bank. Fond chce totiž financovat rizikovější projekty v oblasti malých a středních podniků a infrastrukturních projektů. „Státu se to fakticky netýká, je otázka, zda vláda bude pokračovat na přípravě projektů a ucházet se o tyto peníze,“ uvedl Babiš.
Zároveň ministr uvedl, že stát nechystá formální technickou pomoc podnikům, například v oblasti poradenství. „Firmy ví, jak žádat o úvěr,“ uvedl. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zároveň upozornila, že Česko dostalo od komise záruky, že balíček nebude zasahovat do kohezní politiky. Ta má za cíl snižovat rozdíly mezi regiony v rámci EU.
Oborové svazy mají výhrady
Hospodářská komora upozorňuje i na skrytý rozměr plánu. „Balíček je téměř převratnou výzvou jak pro evropskou, tak i národní legislativu členských zemí,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práv a analýz komory Ladislav Minčič. Z celoevropské perspektivy by podle něj odstranění překážek pro investice mohlo zahrnout revizi některých mezinárodních účetních standardů nebo odložení účinnosti vybrané legislativy. Typickým příkladem by mohla být nová regulace pojišťovnictví, spočívající v přísnějších kapitálových, kontrolních a informačních požadavcích na fungování evropských pojišťoven.
Podle Svazu průmyslu a dopravy je Junckerův balíček zásadní proinvestiční krok. „Určitě hodnotíme pozitivně snahu, aby se uložené prostředky dostaly do ekonomiky. Je tu však řada ale. Pravidla poskytování prostředků by měla být jednodušší. Zejména pak soukromá sféra požaduje, nejen aby se vyčlenily peníze, ale aby se vytvořily příznivější legislativní a nelegislativní podmínky pro investice,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.
Pro začátek 21 miliard eur
Katainen přijel do Česka, aby představil právě tzv. Junckerův balíček. Páteří Junckerova plánu je nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit ho má zpočátku celkem 21 miliard eur (zhruba 576 miliard korun), z toho pět miliard z peněz Evropské investiční banky (EIB) a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu. „Cílem projektu je nahradit grantové financování, tímto objemem kapitálových prostředků,“ uvedl.
Komisař dále upozornil, že EU netrpí nedostatkem volných peněz. Problémem je podle něj, že peníze neproudí do ekonomiky. A to má balíček změnit. „Fond má za cíl motivovat soukromé investory a mobilizovat soukromé investice. Zároveň přichází se zárukou za ztráty. Ty půjdou na vrub fondu,“ uvedl.
Katainena přijal i prezident republiky Miloš Zeman. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka se prezident během schůzky zajímal o to, jakým způsobem může z plánu profitovat ČR.
