Nad Antarktidou se děje něco neobvyklého. Ozonová díra se během září prudce zvětšila

Antarktida

Antarktida Zdroj: Georges Nijs, CC BY 2.0

Half Moon je menší antarktický ostrov, ležící 1,35 km severně od Burgasského poloostrova, na jižních Shetlandských ostrovech. Jeho plocha je 171 hektarů.
výzkumná stanice Mawson je jedna ze tří stanic, které patří Austrálii
výzkumná stanice Casey je jedna ze tří stanic, které patří Austrálii
Obří ledovec A-68A se v roce 2019 oddělil od antarktického pevninského šelfu  od té doby putuje oceánem
České aerolinky Smartwings ve čtvrtek přistály jako první na světě s letadlem Boeing 737 MAX na Antarktidě
8 Fotogalerie
ČTK
Diskuze (0)
  • Ozonová díra nad Antarktidou se během září prudce zvětšila nad obvyklou úroveň.
  • Její rozloha dosáhla 25 milionů kilometrů čtverečních a podle vědců může dál růst.
  • Úplné zacelení ozonové vrstvy nad Antarktidou se očekává až kolem roku 2066.

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala dnes služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.

Podle Coperniku dochází k úbytku ozonu ve stratosféře jižní polokoule kvůli nízkým teplotám, které umožňují tvorbu takzvaných polárních stratosférických mraků. Ty podle dokumentu zveřejněného službou Evropské unie hrají roli při odbourávání ozonu v období jara na jižní polokouli, které trvá přibližně od srpna do listopadu. „Rychlý vývoj ozonové díry v roce 2026 se časově shodoval s náhlým poklesem minimální teploty ve výšce přibližně 20 kilometrů nad jižním pólem,“ dodává dokument.

Ředitelka Služby pro monitoring atmosféry Coperniku (CAMS) Laurence Rouilová vysvětlila, že vývoj ozonové díry nad Antarktidou se může rok od roku lišit v závislosti na celé řadě faktorů. „Ačkoli jsme letos na začátku září zaznamenali rychlý nárůst její rozlohy, ostatní ukazatele se nadále pohybují blízko historických průměrů,“ uvedla.

Chlad ve stratosféře urychlil úbytek ozonu

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století. K tomuto ztenčení vedly emise vypouštěné člověkem po téměř 50 let.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Dalším faktorem, který vede k rozšíření ozonové díry, je globální oteplování. To přispívá k ochlazování stratosféry, což napomáhá k úbytku ozonu.

Ozonová vrstva se podle zprávy Coperniku z minulého roku obnovuje pomalu; celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce 30 kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů