Premiér v nedělním projevu ve státní televizi znovu zopakoval, že nepodlehne tlakům a nevzdá se kandidatury na třetí funkční období. Americký ministr zahraničí John Kerry Málikího vyzval, aby nevyvolával další politické napětí v zemi.
Vojáci, policisté a milicionáři se údajně seskupili hlavně v oblasti takzvané zelené zóny, kde se nachází množství vládních úřadů a zahraničních velvyslanectví. K dispozici prý mají také tanky. Podle bagdádské policie kontrolují síly loajální současnému premiérovi klíčové vstupy do města a některé významné mosty. Podle listu The Washington Post obklíčily jednotky dokonce i prezidentský palác.
Málikí chce obvinit Masúma z porušení ústavy
Málikí v nedělní televizní promluvě uvedl, že podá k soudu stížnost na nového prezidenta Fuáda Masúma za „zjevné porušení ústavy“. Prezidenta vinil z otálení při jmenování nového premiéra země. Ústavní lhůta stanovená pro jmenování vypršela údajně už v noci na pátek. Podle Málikího Masúmova nečinnost situaci v Iráku pouze zhorší.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová v reakci na Málikího oznámení uvedla, že USA plně podporují iráckého prezidenta Masúma „jako garanta irácké ústavy“. Zároveň prý Spojené státy odmítají jakékoli snahy o manipulaci ústavních či právních procesů. Prezident Barack Obama už dříve uvedl, že Washington podporuje v Iráku vznik vlády národní jednoty.
Podporu iráckému prezidentovi později vyjádřil přímo i šéf americké diplomacie John Kerry, který je nyní na návštěvě Austrálie. „Proces vytváření vlády je důležitý z hlediska udržení stability a klidu v Iráku a doufáme, že pan Málikí ho nijak nenaruší,“ uvedl Kerry. Zároveň dodal, že jakékoli dění, které se odchýlí od legitimního ústavního procesu, nebude mít podporu mezinárodního společenství.
Odstoupení premiéra Málikího, jehož šíitský volební blok vyhrál dubnové volby, požadují nejen sunnitští a kurdští politici, ale stále hlasitěji také někteří šíité a především sousední Írán, který dosud platil za Málikího podporovatele. Kritici chtějí, aby novou iráckou vládu, která by se měla vypořádat s nebezpečím ze strany extremistů z Islámského státu, vedla méně polarizující osobnost.
Islamisté představují v posledních dnech ohrožení zejména pro severní část Iráku v oblasti iráckého Kurdistánu. Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání v neděli požádal mezinárodní společenství o poskytnutí zbraní, kterými by mohli jeho lidé čelit náporu ozbrojenců.
Kurdové prý dostávají zbraně z USA
Nejmenovaný americký činitel pro agenturu AP uvedl, že Obamova administrativa již začala dodávat zbraně přímo kurdským jednotkám. Až dosud přitom Washington vždy trval na tom, že zbraně prodává jen ústřední irácké vládě. O jaký typ zbraní jde, americký zdroj neupřesnil. Údajně je ale Kurdům nedodává americké ministerstvo obrany. Podobné operace v minulosti prováděla Ústřední zpravodajská služba (CIA), poznamenala AP.
Naopak Němci dnes oznámili, že na Barzáního výzvu o poskytnutí zbraní reagovat nebudou. „Tato německá vláda stejně jako její předchůdci dodržuje princip, že nevyváží zbraně do konfliktních či válečných oblastí… tento princip chceme dodržet,“ prohlásil vládní mluvčí Steffen Seibert.
| USA jsou zpět v Iráku |
|---|
| Americké letouny bombardovaly během víkendu několikrát cíle islamistů v severním Iráku. Stalo se tak poprvé po třech letech od chvíle, kdy se americká armáda stáhla z Iráku. Vojenskou operaci povolil v noci na pátek prezident Barack Obama. Je namířena proti radikálům z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). |
