NATO poprvé zmíní Čínu coby vojenskou hrozbu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: čtk/ap

Summit NATO v Londýně. Na snímku Donald Trump a Jens Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
Summit NATO v Londýně. Na snímku Donald Trump a Jens Stoltenberg
Summit NATO v Londýně. Na snímku Donald Trump a Jens Stoltenberg
7
Fotogalerie

V závěrečném prohlášení nynějšího summitu Severoatlantické aliance bude poprvé jako nová možná vojenská hrozba výslovně uvedena Čína. Informovala o tom agentura DPA, podle které se členské země již shodly na textu závěrečného dokumentu. Mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana tuto zprávu označil za dezinformaci. Agentura Reuters napsala, že spojenci „schválí novou strategii sledování rostoucí čínské vojenské aktivity“.

„Jsme si vědomi, že rostoucí vliv a mezinárodní politika Číny představují jak příležitosti, tak výzvy, jimiž se aliance musí společně zabývat,“ cituje agentura DPA z textu, který podle ní šéfové států a vlád členských zemí zveřejní ve středu.

Za jeden z problematických bodů je v prohlášení označena mobilní síť páté generace 5G, na jejímž budování v Evropě se chce podílet čínský telekomunikační gigant Huawei. „Jsme si vědomi, že je nezbytné, abychom se spoléhali na bezpečné a odolné systémy,“ píše se mimo jiné v komuniké.

DPA nicméně uvádí, že oproti původnímu přání Spojených států prohlášení neobsahuje závazek jednotlivých členských zemí, že při vývoji sítí 5G zcela rezignují na technologie čínské firmy. Washington je přesvědčen, že s produkty od společnosti Huawei nebudou sítě bezpečné, protože firma může být donucena předávat data čínským úřadům. Tento názor Američanů ale nesdílí třeba Británie nebo Německo.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček se ohradil proti formulaci agentury DPA, že NATO v závěrečném prohlášení označí Čínu za možné ohrožení. „V deklaraci je jasně napsáno, že Čína je pro NATO příležitost a výzva,“ napsal Ovčáček. „O tom, že by to byla hrozba, natož vojenská, tam není ani slovo,“ podotkl mluvčí a dodal, že při sestavování návrhu deklarace bylo cílem, aby výraz hrozba nebyl použit.

Text závěrečného prohlášení se naopak jen okrajově zmiňuje o výzvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby aliance zahájila zásadní diskuzi o své strategii. Stejně málo vyšli spojenci v NATO šéfovi Elysejského paláce vstříc pokud jde o jeho přání zintenzivnit dialog s Ruskem. O této zemi se v závěrečném prohlášení podobně jako v těch z dřívějších summitů píše, že její agresivní chování představuje „ohrožení euroatlantické bezpečnosti“. NATO zůstává otevřené dialogu a konstruktivnímu partnerství, pokud to ovšem chování Moskvy umožní, shodli se členové aliance.

Zároveň se všichni výslovně postavili za článek pět alianční smlouvy, podle něhož země NATO považují útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v přispět na pomoc napadeným členům.

Dvoudenní summit začíná oficiálně v úterý večer. Lídři 29 členských zemí se v britské metropoli scházejí 70 let po vzniku NATO.