V době zpochybňování budoucnosti NATO se do Londýna sjíždějí špičky členských zemí aliance, aby prodiskutovaly její schopnost reagovat na aktuální výzvy. Důležitým tématem bude i financování paktu.
Letos stoupl počet zemí, které dostály doporučeným výdajům na obranu. Nejsledovanějšími účastníky summitu budou prezidenti Spojených států, Francie a Turecka Donald Trump, Emmanuel Macron a Recep Tayyip Erdogan, kteří nejvíce přispívají k nejistotě v alianci.
Americká otázka
Poslední vývoj naznačuje, že část evropských zemí vzala vážně Trumpovo opakované varování, že za svou bezpečnost musejí adekvátně zaplatit. Podle aktuálního prohlášení šéfa paktu Jense Stoltenberga letos doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu vyčlenilo devět členů. Loni jich bylo šest, před pěti lety dokonce jen tři. „Je to nevídaný pokrok, který činí NATO silnějším,“ uvedl Stoltenberg.
Otázkou je, zda to bude Trumpovi stačit. Jeho přesvědčení, že je aliance zastaralá, navíc nepramení jen z pocitu, že Evropané jsou černí pasažéři společné obrany. USA už řadu let přesunují těžiště vojenské pozornosti do jihovýchodní Asie, kde roste vliv Číny. Trump se na Peking soustředí i ekonomicky a čeká se, že to pro něj na summitu bude ústředním tématem.
Spor o mozkovou smrt
Na slábnoucí americký zájem o Evropu se snaží reagovat Macron, který nedávno pobouřil výrokem, že je aliance ve stavu mozkové smrti. Tvrdí, že EU musí závislost na USA snížit. Jeho kritici ale oponují tím, že unie není schopná NATO nahradit. Problémem navíc je, že i mezi zájmy evropských členů jsou velké rozdíly. Macronův postoj předpokládá vstřícný přístup k Rusku, východní křídlo aliance ho ale považuje za hrozbu.
Macron ve své kritice současné kondice NATO zmiňoval i Turecko, které je stále více autonomní a nekoordinuje důležité kroky se spojenci. Nedávno vyvolalo pozdvižení nákupem ruského protiraketového systému S-400 a protikurdskou operací na severu Sýrie. Erdogan ale dával dopředu najevo, že před nikým nesrazí podpatky. „Řeknu vám na summitu znovu, nejdřív si zkontrolujte, zda nejste sám ve stavu mozkové smrti,“ vzkázal Macronovi.
Kromě Číny, Ruska, Turecka a financování se budou účastníci akce zabývat také hrozbou terorismu, pramenící hlavně z neklidu na Blízkém východě a severu Afriky.
Informační válka
Čeká je i diskuze o tom, zda je vojenský pakt schopný reflektovat nové výzvy, tedy především nebezpečí kybernetických útoků a špionáže, propagandistické války a závislosti na technologiích z kontroverzních zemí. Trump chce kupříkladu své spojence varovat, aby nepouštěli čínské firmy k budování sítí 5G.
V souvislosti se schopností Ruska a Číny šířit své neliberální postoje a změnami veřejných nálad v některých členských zemích lze hovořit i o riziku rozvratu aliance zevnitř. „Může NATO nadále hrát jednu ze svých nejdůležitějších rolí v éře po studené válce – pomáhat Evropě k jednotě a svobodě, pokud jeho vlastní členové začnou zpochybňovat prvky politického řádu, který přísahalo bránit?“ táže se bezpečnostní expert Carnegie Europe Tomáš Valášek.
