Zvládne Trump otevřít Hormuz silou, nebo rozpoutá další kolo marných bojů?
- Projekt Svoboda je nejasný a odborníci jsou skeptičtí k brzkému obnovení provozu v Hormuzském průlivu.
- Ceny ropy a plynu zareagovaly na novou eskalaci v regionu, trhy se nejspíš bojí dalších průtahů a poškození infrastruktury.
- Evropa stále váhá, jak se do zprůplavnění tepny zapojit, Írán jí hrozí útoky.
Americký prezident Donald Trump ohlásil v pondělí další kroky k normalizaci provozu v Hormuzském průlivu. Zatím se však zdá, že se tam situace spíše vyhrocuje. Trhy nereagovaly na vývoj optimisticky a experti jsou skeptičtí k tomu, zda má Washington sílu vynutit si otevření Hormuzu. Evropa je od začátku váhavá a nejspíš nebude ochotná podílet se rizikových zásazích.
Panují obavy, že se situace může ještě zhoršit a ukončit tak křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Expert na Blízký východ Grant Rumley, který v letech 2018 až 2021 působil jako poradce Bílého domu, podle BBC míní, že zajištění průjezdu pro všechny lodě v Perském zálivu by bylo velmi složité. Vyžadovalo by to podle něj nejspíš vojenskou eskalaci. „Myslím, že všeobecná shoda je, že obnovení nepřátelských akcí je jen otázkou času,“ zdůraznil.
Jaká je nyní situace v Hormuzském průlivu?
Obě strany v této klíčové námořní tepně, kterou se za normálních okolností přepravuje pětina globální spotřeby ropy a čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem, podnikly v posledních hodinách nové útoky. Exploze nebo požáry ohlásilo na místě několik obchodních lodí. Například Jižní Korea oznámila poškození strojovny jednoho z plavidel, na palubě ale nikdo nebyl zraněn. Pro Soul jde o první takovou událost od začátku války na Blízkém východě.
Velitel amerických sil v regionu v pondělí uvedl, že flotila USA zničila šest malých íránských lodí, což ale Írán popřel. Nejde ale pouze o lodě. Íránský dron způsobil požár v petrochemickém areálu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech. Podle agentury AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.
Co Trump v Hormuzu přesně plánuje?
Trump v pondělí oznámil spuštění Projektu Svoboda, jehož cílem je americká pomoc lodím, uvězněným v Hormuzu. V tom je od zahájení americko-izraelské operace na konci února možná jen velmi omezená plavba. „Má pouze osvobodit lidi, firmy a země, které neudělaly absolutně nic špatného, jsou oběťmi okolností,“ uvedl Trump v příspěvku na své platformě Truth Social.
Tvrdí, že jde o humanitární gesto, jelikož mnohým z uvízlých plavidel docházejí zásoby pitné vody, jídla, paliva a dalších základních věcí. Prezident ale poskytl jen málo podrobností o svém plánu. The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na vysoce postaveného amerického úředníka uvedl, že mise v současné době nezahrnuje doprovod lodí amerického námořnictva přes průliv.
Armáda USA nicméně uvedla, že dvě americké obchodní lodě propluly průlivem s podporou torpédoborců. Nesdělila ale, kdy k tomu došlo. Také dánská společnost Maersk informovala média o tom, že loď Alliance Fairfax plující pod americkou vlajkou v pondělí opustila Perský záliv Hormuzským průlivem v doprovodu americké armády.
Jak zareagoval Írán?
Írán zjevně považuje americkou akci za nepřátelskou, přestože Trumpova rétorika byla poměrně umírněná. Uvedl, že zaútočí na jakoukoli zahraniční ozbrojenou sílu, která se k námořnímu hrdlu pokusí přiblížit nebo do něj vstoupit. Hlavní íránský vyjednavač v rozhovorech se Spojenými státy Mohammad Bágher Ghálíbáf varoval, že Teherán s konfrontací v průlivu ještě ani nezačal.
Generálmajor Alí Abdollahí uvedl, že bezpečný průchod úžinou musí být koordinován s Íránem za všech okolností. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí tvrdí, že události v Hormuzském průlivu ukazují, že neexistuje vojenské řešení situace a Projekt Svoboda označil za patový. Zároveň prohlásil, že mírová jednání zprostředkovaná Pákistánem dosahují pokroku. Varoval však USA i Spojené arabské emiráty (SAE), aby se nenechaly zatáhnout do pasti začarovaného kruhu.
Jaká výzva před Trumpem stojí?
Mezinárodní námořní organizace odhaduje, že je v Perském zálivu od začátku války s Íránem uvězněno až dvacet tisíc námořníků a dva tisíce lodí. Jde o ropné a plynové tankery, plavidla na přepravu sypkých nákladů, kontejnerové i výletní lodě. Mnoho námořníků pochází z Indie a zemí jižní a jihovýchodní Asie. Některým uvízlým se podařilo opustit průliv, když byl krátce otevřen.
Regionální velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že k podpoře operace budou použity torpédoborce s řízenými střelami, přes sto letadel, víceúčelové bezpilotní platformy a patnáct tisíc vojáků. Objevují se ale pochyby o tom, zda může být akce úspěšná. Vysloužilý specialista námořní pěchoty Jonathan Hackett řekl Al-Džazíře, že i kdyby americké námořnictvo chtělo, nemá prostředky na doprovázení stovek lodí průlivem.
„Existuje jen asi dvanáct plavidel námořnictva, která by mohla skutečně provést nějakou obranu těchto lodí,“ řekl. „Před válkou probíhalo Hormuzským průlivem přes 100 tranzitů denně. Matematika prostě nesedí,“ dodal. Podotkl, že některé lodě by nejspíš nechtěly riskovat překonání úzkého průlivu ani s doprovodem, zejména bez záruky od pojišťoven.
„Spojené státy se pokoušejí vyrovnat rovnováhu moci v průlivu a Írán jim to vrací. Je to eskalace. Neočekávám rychlé znovuotevření oboustranného provozu,“ řekl Bloombergu i Anoop Singh z britské společnosti Oil Brokerage. Experti dlouhodobě hovoří o tom, že Teherán disponuje řadou prostředků včetně malých člunů, dronů a min, kterými může poškodit nepřátelské lodě v Hormuzu.
Jak dopadá aktuální vývoj na ceny ropy a plynu?
Vypadá to, že americkému plánu příliš nedůvěřují ani trhy. Futures kontrakty na ropu typu Brent v pondělí uzavřely na ceně 114,4 dolaru za barel, podle WSJ nevýše od června 2022. V úterý se její cena pohybuje níž, ale ne výrazně. Také cena plynu v nizozemském virstuálním uzlu TTF od pátku vzrostla a přechodně se vyšplhala na 49 eur za megawatthodinu.
Obchodníci se zřejmě bojí dalšího poškození energetické infastrukutury na Blízkém východě, pokud se boje obnoví. Irák nyní podle Bloombergu nabízí velké slevy kupcům, kteří jsou ochotni riskovat a přepravit ropu přes Hormuz.
Globální zásoby ropy ještě nejsou na kriticky nízkých úrovních, ale tempo čerpání a nerovnoměrné rozložení mezi regiony vyvolává obavy z lokálního nedostatku, napsala banka Goldman Sachs. „Naše odhady dodávek rafinovaných produktů a vlastních zásob ropy v jednotlivých zemích poukazují na vyšší riziko nedostatku v Jižní Africe, Indii, Thajsku a na Tchaj-wanu,“ zdůraznili analytici banky.
Jak na situaci reaguje Evropa?
Zatím není jasné, jestli se Evropa do operace v Hormuzu nějakým způsobem zapojí. Země starého kontinentu po Trumpově kritice v poslední době zvažovaly možnosti, jak se angažovat v zajištění zprovoznění úžiny. „Vidím, že stále více evropských zemí předem připravuje nezbytnou logistickou a další podporu, například minolovky,“ řekl v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte bez dalších detailů.
V čele snah jsou Francie a Británie, které v poslední době jednaly o mnohonárodnostní operaci. Ta by nejspíš byla čistě obranná a nezahrnovala útoky na íránské pobřeží. Mise by navíc nejspíš byla nasazena až po dohodnutém ukončení nepřátelských akcí mezi Spojenými státy a Íránem. K nové americké iniciativě projevuje Evropa zatím skepsi. Francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdí, že je nejasná a jejím rizikem je zvýšení napětí v regionu.
Evropa se přitom bojí poslat své síly na Blízký východ i s ohledem na hrozby v Baltském moři a severním Atlantiku. „Evropané v první řadě potřebují své námořní prostředky, aby se udrželi v bezpečí. Nemohou se tolik spoléhat na USA jako dříve,“ řekl Deutsche Welle bezpečnostní expert Bence Nemeth z King’s College London. Teherán navíc hrozí zásahy evropských cílů, pokud podpoří USA.
Sedmadvacítka zároveň stále více vnímá riziko, které jí plyne z dlouhodobého uzavření Hormuzu. Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jörgensena se připravuje i na situaci, kdy nastanou problémy se zabezpečením dodávek energií, zejména u leteckého paliva. „Je bohužel příliš brzy na to, abychom mohli přesně říct, kdy se budeme moci vrátit k normálu. A i když se tak stane, situace bude stále poměrně vážná,“ uvedl Jörgensen.
Cesta dodávek z Perského zálivu na místa určení trvá týdny, stabilizaci trhů tak potrvá nejspíš měsíce. Až roky pak zabere oprava poškozených energetických zařízení a návrat produkce a exportu z Blízkého východu na předválečnou úroveň.
