Zatímco loni v lednu a v první polovině února na cestě do Evropy utonulo 69 uprchlíků, letos ve stejném období jich bylo 409, informovala dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Důvodem tak vysokého počtu obětí je mimo jiné to, že po moři se na evropský kontinent vydalo v prvních šesti týdnech letošního roku až desetkrát více lidí než v témže období loni.
IOM dnes také uvedla, že neočekává pokles počtu migrantů mířících do Evropy. Podobný názor má i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Příliv uprchlíků přes Turecko se podle něj nepodaří úplně zastavit, Ankara ale může vytvořit takové podmínky, které by běžence od riskantní cesty přes Egejské moře spíše odrazovaly.
Pomoci by v tom měl i příspěvek od české vlády ve výši deseti milionů korun, který by měli Turci podle Zaorálka využít ve prospěch své pobřežní stráže nebo projektů humanitární pomoci. Největší problém v Turecku představují ale podle ministra pašerácké gangy. „Existuje tu robustní síť převaděčů, na jejíž rozbití bychom měli být ochotni přispět lidskými silami i technickými možnosti,“ uvedl.
Evropská unie uzavřela loni v listopadu s Tureckem dohodu, podle níž má Ankara podniknout kroky k omezení nelegální migrace. Evropská osmadvacítka Turkům výměnou slíbila tři miliardy eur a posun v přístupových jednáních Ankary s EU.
Videli jsme,jak byl dnes tento clun plny uprchliku tur.pobrez.strazi zachycen 150m pred namor.hranici mezi TU a Rec. pic.twitter.com/VE3wd3Gu3v
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) February 9, 2016
Nad žádostí Turecka a dalších spojenců o vysláním lodí do Egejského moře v souvislosti s migrační krizí se podle dnešního prohlášení generálního tajemníka Jense Stoltenberga vážně zamyslí Severoatlantická aliance. NATO dosud odmítalo hrát v přistěhovalecké krizi jakoukoli roli a vždy tvrdilo, že nemá mandát k tomu, aby střežilo hranice či bojovalo proti zločineckým sítím pašeráků běženců. Námořní misi NATO zmínila jako možnost pomoci při řešení krize v pondělí při setkání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem německá kancléřka Angela Merkelová.
Dnes Davutoglu varoval, že pokud budou boje na severozápadě Sýrie pokračovat se stejnou intenzitou, mohlo by k turecké hranici dorazit až 70 tisíc Syřanů.
Už nyní je u hranic asi 30 tisíc lidí, kteří minulý týden uprchli před útoky jednotek syrské vlády a Ruska proti opozičním silám v oblasti Halabu. Davutoglu ujistil, že Turecko, které v posledních dnech uzavřelo hranice, uprchlíky úplně odmítat nebude.
Situaci prý komplikuje Rusko
Rozhovory o míru pro válkou sužovanou Sýrii podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho komplikují ruské bojové aktivity. Ruský protějšek amerického ministra Sergej Lavrov ale řekl, že Moskva předložila USA konkrétní plán řešení syrské krize.
Nesouhlas se způsobem řešení migrační krize v Německu vyvolává stále silnější výpady bavorského premiéra Horsta Seehofera proti kancléřce Merkelové.
Dnes Seehofer situaci v Německu označil za „bezpráví“. Právo a pořádek podle něj přestaly v zemi panovat v okamžiku, kdy kancléřka loni v září nechala otevřít hranice pro uprchlíky. Mnichov chce do poloviny března rozhodnout, zda podá na Merkelovou žalobu u ústavního soudu.
Migrační krize vyvolává rozpory i mezi členskými státy Evropské unie. Sporné jsou především kvóty, které loni osmadvacítka schválila, ačkoli se proti nim postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. O žalobě, kterou Bratislava loni v prosinci proti povinnému přerozdělování migrantů na základě kvót podala k Soudnímu dvoru EU, by se podle předsedy soudu Koena Lenaertse mělo rozhodnout nejpozději na začátku příštího roku.
Minulý rok doplulo k evropským břehům více než 1,1 milionu lidí prchajících před chudobou, válkou a útlakem na Blízkém východě, v Asii a v Africe. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří uprchlíci ze syrské války.