Nečas: odchod Řecka z eurozóny by měl dopad i na Česko

Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: E15 Robert Zlatohlavek

Odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou. V Bruselu to dnes při příjezdu na summit EU řekl český premiér Petr Nečas. Dodal, že vystoupení Řecka z eurozóny bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku.

„Samozřejmě by bylo lepší, kdyby Řecko plnilo úsporný program a zůstalo v eurozóně,“ podotkl také Nečas při příjezdu na jednání, kde se dá čekat mimo jiné i právě debata o Řecku, které sužují dluhy a politická krize.

Nečas zdůraznil, že případný odchod Atén od eura by znamenal otřes, který by se dotknul i České republiky. Mohl by vést například ke snížení půjček do podnikatelské sféry a k zamrznutí mezibankovního trhu. „Ono to bez následků a bez nákladů nebude,“ podotkl premiér. Vláda podle něj už ve spolupráci s ČNB připravila možnosti, jak na takovou situaci případně reagovat. Konkretizovat je ale odmítl.

Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17členný spolek unijních států platících eurem mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami. V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli.

Řecké politické síly se ale nebyly schopny dohodnout na sestavení nové vlády, a zemi tak v půlce června čekají nové volby. Ty budou klíčové i pro setrvání Atén v eurozóně. Partneři Řecka zdůrazňují, že je nezbytné, aby Řekové dostáli svým závazkům, pokud chtějí půjčky čerpat. Bez těchto peněz by Řecko zřejmě muselo vyhlásit bankrot.

„V žádném případě si neumím představit, že bychom šli cestou uvolnění fiskální disciplíny. Fiskální stimulace růstu za cenu navýšení veřejných dluhů považuji za nesmírně krátkozrakou a pro nás vyloučenou,“ zdůraznil Nečas. Potenciál pro nastartování evropského hospodářství vidí v dokončení vnitřního trhu v EU.

Na dnešním summitu bude pravděpodobně otevřena otázka vzniku společných evropských dluhopisů. Ty nyní nově podporuje Francie. Německá kancléřka Angela Merkelová je ale nadále proti. „Eurobondy nepřispívají k obnově růstu v eurozóně,“ prohlásila. Dodala, že evropské smlouvy zakazují přebírání závazků mezi jednotlivými členskými státy, což se podle ní vztahuje i na eurobondy. Německé dluhopisy přitom slouží jako měřítko kvality pro všechny ostatní evropské bondy.

Společné unijní dluhopisy odmítl i Nečas. „My se stavíme vůči tomuto námětu velmi skepticky. Podle našeho názoru by jenom zvýšil morální hazard některých zemí, protože by dostávaly vlastně své dluhopisy za příznivější cenu, než mají teď. A je otázkou, zda by to nevedlo k rozvolnění fiskální disciplíny,“ řekl.