Nová dohoda platí do května příštího roku a podle šéfa odborů Bertholda Hubera je dobrým výsledkem. Mimo jiné totiž zaručí, že odboráři už nebudou pokračovat ve stávkách. Součástí smlouvy je vedle zvýšení mezd i zajištění školení pro nové zaměstnance a omezení práce na dobu určitou.
Odboráři novou kolektivní smlouvu uzavřeli se zaměstnavateli ze spolkové země Bádensko-Württembersko. Tam sídlí řada významných strojírenských podniků, včetně automobilek Daimler a Porsche.
Předseda německého strojírenského sdružení Martin Kannengiesser podle agentury AP řekl, že dohodnuté podmínky se budou vztahovat na celé Německo. Původně se týkaly zhruba 800 tisíczaměstnanců strojírenských firem z Bádenska-Württemberska. Odboráři původně chtěli, aby zaměstnavatelé zvýšili mzdy v průměru o 6,5 procenta. Poukazovali hlavně na to, že Německo se zotavilo z krize a znovu silně roste.
Zvýšení mezd je více než dvojnásobkem současné míry inflace a zároveň je nejvyšší od roku 1992. Tehdy si odboráři dohodli nárůst o 5,4 procenta. Odbory se dohodly se zaměstnavateli po maratonu jednání, která skončila až v sobotu nad ránem.
Jednání, která se dotknou všech velkých strojírenských firem včetně automobilek Volkswagen a BMW, pozorně sledují i další evropské země. Část jich zápasí s dluhovou krizí, kterou do určité míry zhoršila i nerovnováha spojená s nízkým růstem mezd v Německu v posledních deseti letech. „Já myslím, že je to dobrá dohoda, která přispěje k vyrovnání sil v eurozóně,“ poznamenal náměstek ředitele bruselského ústavu Bruegel Guntram Wolff, jehož citovala agentura Reuters.
Dohodnutý rozsah zvýšení mezd signalizuje, že Německo má zájem tolerovat vyšší mzdy. A to přesto, že rychlejší růst mezd přispívá ke zvýšení inflace. Na tu jsou Němci obzvlášť hákliví, neboť mají neblahé zkušenosti s hyperinflací ve 20. letech minulého století, za takzvané Výmarské republiky. Měna tehdy ztrácela na hodnotě každým dnem a běžně se platilo i milionovými bankovkami. O úspory tehdy přišla celá generace.
Do mzdových jednání letos až nebývale zasahovali činitelé německé vlády, včetně ministra financí Wolfganga Schäubleho. Na zaměstnavatele většinou apelovali, aby zaměstnancům víc přidali. Zdůvodňovali to především slabším růstem v předchozích letech.
Zvýšení mezd v Německu by tudíž mělo pomoci slabým členům z jižního křídla eurozóny. Pokud budou mít němečtí spotřebitelé v kapsách víc peněz, měli by také víc utrácet. Předpokládá se totiž, že Německo díky tomu zvýší dovoz z ostatních evropských zemí. Ekonomové si myslí, že vyšší náklady na pracovní sílu v Německu postupně učiní zboží vyráběné jinde v Evropě konkurenceschopnějším.
