Německo dluží Varšavě kvůli válce 850 miliard dolarů, tvrdí polský poslanec

Braniborská brána v Berlíně

Braniborská brána v Berlíně Zdroj: Mike Peel via Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Druhá světová válka
Hermann Goring, Adolf Hitler a Albert Speer v roce 1943
3
Fotogalerie

Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů korun) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, bylo za války zabito a Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200 000 civilistů. Německo, které je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO, tvrdí, že všechny finanční nároky spjaté s druhou světovou válkou byly vyřešeny.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. Z polských válečných obětí učinilo součást své politiky odvolávající se na nacionalismus. PiS oficiální požadavek na reparace dosud nevzneslo, ale bojovný postoj vůči Německu vnesl napětí do vzájemných vztahů.

"Polsko ztratilo nejen miliony svých občanů, ale bylo také neobyčejně brutálně poničeno," řekl Mularczyk. "Mnozí (z obětí) jsou stále naživu a cítí hlubokou křivdu," dodal.

Mularczykova vyjádření přicházejí měsíc před volbami do Evropského parlamentu, v nichž se očekává úspěch populistických a nacionalistických stran. V Polsku se koncem letošního roku uskuteční parlamentní volby. V průzkumech veřejného mínění má PiS stále velký náskok před svými soupeři.

Výše reparací by podle Mularczyka mohla několikanásobně překonat odhadovanou částku 100 miliard eur (asi 2,57 bilionu korun), které Polsko doposud získalo z fondů Evropské unie od svého přistoupení v roce 2004.

Německo je největším čistým plátcem do rozpočtu EU a někteří Němci podle agentury Reuters považují tyto příspěvky za velkorysé odškodnění nových členských zemí, jako je Polsko, které utrpělo pod nacistickou nadvládou.

V roce 1953 se tehdejší polští komunističtí vládci vzdali všech nároků na válečné reparace pod tlakem Sovětského svazu, který chtěl zbavit všech závazků východní Německo spadající tehdy do východního bloku. PiS tvrdí, že tato dohoda neplatí, protože Polsko nemohlo vyjednat spravedlivou náhradu.

Mularczyk doufá, že jeho výbor svou zprávu o reparacích dokončí do 1. září, na které připadá 80. výročí vpádu vojsk nacistického vůdce Adolfa Hitlera do Polska. Obvinil Berlín z "diplomatických her" s tímto problémem. "(Německo) se snaží celou věc zamést pod koberec, dokud nezmizí z paměti, z vědomí lidí," řekl.

Mularzykova vyjádření následují poté, co řecký parlament tento měsíc odhlasoval, aby Atény usilovaly o miliardy eur za nacistickou okupaci.