„Evropa, Američané i Rusko se chovají tak, jak to ve své hodnotné knize o začátku První světové války popsal autor Christopher Clark – jako náměsíční,“ řekl Schmidt v rozhovoru pro německý list Bild. „Nebezpečí, že se situace zostří jako v srpnu 1914, roste každým dnem,“ dodal.
Schmidt si vzal na paškál hlavně vystupování Bruselu. „Příliš se míchají do světové politiky, ačkoli o ní většina komisařů nemá ani ponětí. Nejčerstvějším příkladem je pokus Evropské komise o přičlenění Ukrajiny. A pak k sobě přitáhnout Gruzii. Jen pro připomenutí: Gruzie leží mimo Evropu. To je úplně šílené, nemáme tam co pohledávat,“ dodal.
Předložením asociační dohody dala EU podle Schmidta Ukrajině „zdánlivě na výběr“ mezi prozápadní a provýchodní orientací. To ale chyba, Kyjev totiž ve skutečnosti nemá možnost volby. Exkancléř přitom nežádá zdrženlivost v zahraniční politice od EU jako celku, ale jen od Evropské komise. „Ti tomu rozumí příliš málo,“ vysvětluje.
Schmidt navrhuje i řešení, kterým by mělo být jednání všech zainteresovaných stran po vzoru helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Podobnou mírovou konferenci se přitom pokouší dojednat německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Evropské zahraniční politice by celkově pomohlo, aby Evropský parlament získal více moci na úkor Komise, myslí si Schmidt, který byl i evropským poslancem. „To se ale podaří, jen pokud parlament povstane.“
Radek Palata: Donbas si ukousl moc velké sousto
Ole Hansen: V ukrajinském konfliktu ropné zbraně nikdo nevytasí
