Nesmlouvavý gentleman George H.W. Bush. Vítěz studené války, který dokázal okouzlit i Čechy | E15.cz

Nesmlouvavý gentleman George H.W. Bush. Vítěz studené války, který dokázal okouzlit i Čechy

Nesmlouvavý gentleman George H.W. Bush. Vítěz studené války, který dokázal okouzlit i Čechy
Bývalý prezident George Bush starší
• 
ZDROJ: Reuters

Viliam Buchert

George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA, který zemřel ve věku 94 let v pátek v noci ve svém domě v americkém Houstonu, byl poslední americkou hlavou státu, která se aktivně zúčastnila druhé světové války. Patřil také k vítězům studené války. Byl to politický gentleman, který se ale nerozpakoval sáhnout i k tvrdým vojenským zásahům ve světě. A velmi podstatným způsobem přispěl po naší sametové revoluci i k nastartování dobrých vztahů s bývalým Československem.  

„Maminka vždy vychvalovala tátu až do nebe. Zbožňovala ho stejně jako já. S přibývajícími lety jsem vzhlížel i k jiným, ale po pravdě řečeno jsem nikdy nemusel hledat svůj idol. Byl jsem synem George Bushe,“ napsal ve své biografické knize „Okamžiky rozhodnutí“ (Decision Points, 2010) o svém otci George W. Bush, který byl v letech 2001 až 2009 také prezidentem Spojených států. V tomto případě Bush mladší nic nepřibarvil a nezveličoval, skutečně svého otce velmi miloval, stál za ní a klan Bushů si nesmírně zakládal na svých rodinných tradicích. Ostatně v pátek zemřelý americký prezident žil v manželství se svojí vysněnou a milovanou ženou Barbarovou (rozenou Pierceovou) dlouhých 73 let.

Přestože George H.W. Bush udělal za svého života i prezidentství mnoho kontroverzních a chybných rozhodnutí, Američané k němu vždy vzhlíželi s úctou, protože ke svým soupeřům se většinou choval slušně. Muž, který dosáhl významných úspěchů v zahraniční politice, ale neuspěl při obhajobě prezidentského mandátu ve volbách na podzim 1992 (prohrál s demokratem Billem Clintonem), protože si neporadil s tehdejšími ekonomickými problémy země. Například v prezidentské kampani v roce 1988 slíbil, že „nikdy nezvýší daně“. To ale jako prezident udělal, protože mu nic jiného nezbývalo. Voliči jej pak poslali do důchodu i přesto, že si ho jako člověka vážili.

Americký sen v praxi

George Herbert Walker Bush se narodil v městě Milton v americkém státě Massachusetts 12. června 1924. Jeho otec byl bankéřem, a protože byl také senátorem za stát Connecticut, politika sehrávala a sehrává u Bushů po dlouhá desetiletí podstatnou roli. Ve 20. století jen klan Kennedyů tak rozhodným způsobem ovlivnil americkou politiku, jako právě Bushové.

Zemřel bývalý americký prezident George Bush starší

Podobně jako miliony dalších mladých Američanů se také exprezident Bush starší přihlásil za druhé světové války dobrovolně do armády. Stal se pilotem a vyrazil na frontu. Ráno 2. září 1944 bylo jeho bombardovací letadlo Grumman TBF Avenger zasaženo nepřátelskou palbou u japonského ostrova Čičidžima. Bush ještě stihl vypustit bomby, zasáhl cíl a pak se katapultoval. Pak čtyři hodiny čekal na gumovém člunu na záchranu. Armáda mu po tomto zážitku oznámila, že se může vrátit domů, což odmítl a podnikl v dalších měsících se svými spolubojovníky desítky náletů na japonské nepřátele. Za to byl pak celý svůj život oceňován jako válečný hrdina. Těsně po sestřelení se ale sám sebe ptal: „Proč jsem byl ušetřen a co mi Bůh chystá?“. Bůh, lépe řečeno život, mu toho nachystal hodně, především v politice.

Budoucí americký prezident studoval ekonomiku na prestižní Yaleově univerzitě, kterou v roce 1948 úspěšně ukončil. Společně s rodinou se pak často stěhoval a hledal úporně dobré uplatnění. Nakonec se prosadil v Texasu v ropném byznysu a stal se milionářem. V roce 1963 se vrhnul na politiku, ve které zastával tolik nejrůznějších funkcí, že v případě amerických prezidentů to v podstatě nemá obdoby.

A pak už Bílý dům

V Republikánské straně se začal angažovat v roce 1963 jako šéf její buňky v Harris County v Texasu. Jeho politická kariéra byla poté zářná a byl na trvalém vzestupu. Postupně pracoval jako kongresman za stát Texas, na počátku 70. let byl velvyslancem USA při OSN, poté předsedou Národní rady republikánů, následovala neobvyklá mise vedoucí styčného amerického úřadu v Pekingu (musíme si uvědomit, že tehdy, v letech 1974-75, končila v Číně Maova zločinná kulturní revoluce). Po návratu domů se Bush stal ředitelem zpravodajské služby CIA a v letech 1981 až 1989 byl viceprezidentem Spojených států ve vládě Ronalda Reagana.

Pak přišly jeho hvězdné roky – od ledna 1989 do ledna 1993 byl americkým prezidentem. Našich dějin se to týká především proto, že právě v této době se postupně hroutil totalitní Sovětský svaz, padla Berlínská zeď, země střední a východní Evropy se zbavily komunistických režimů a skončila studená válka. U toho všeho byl George H.W. Bush jako americký prezident. A u všeho byl na straně vítězů.

Bývalá první dáma Spojených států Barbara Bushová zemřela

Přestože Bush na veřejnosti působil jako vyrovnaný politik, který postupoval s rozvahou, byl to ve skutečnosti silný hráč v zákulisí, který uměl dovedně bojovat s byrokratickou mašinérií a na poli diplomacie. Když bylo potřeba, zasáhl vší silou. I vojenskou. Nerozpakoval se provést invazi do středoamerické Panamy, kde nechal zatknout diktátora Manuela Noriegu. Za podpory spojenců a s posvěcením OSN moc neváhal ani s velkou intervencí proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi, který v srpnu 1990 okupoval Kuvajt. Bitvy opět skončily Bushovým úspěchem. Později v projevu „O stavu Unie“ k tomu řekl: „Na druhém konci světa jsme se angažovali ve velkém souboji ve vzduchu, na moři a v poušti. Víme, proč tam jsme. Jsme Američané — součást něčeho většího, než jsme my sami… Co je v sázce, je víc než ta malá země, je to velká idea — nový světový pořádek, kdy rozličné národy táhnou za jeden provaz za společnou věc k dosažení světových aspirací lidstva: míru a bezpečnosti, svobody a úlohy práva. Takový svět stojí za náš boj a budoucnost našich dětí.“  

Zatímco George H.W. Bush byl v zahraniční politice mimořádně úspěšný, doma prorokem nebyl. Zdědil po Reaganovi obrovský deficit ve výši 220 miliard dolarů. Navíc se v době jeho vlády prudce zvýšila nezaměstnanost a přes 14 procent Američanů se dostalo k oficiálně určené hranici chudoby. Po nelehkých soubojích s Kongresem zvýšila Bushova vláda daně, aby dokázala situaci ustát. Domácí problémy pak měly zásadní dopad na další prezidentské volby. Přitom Bush starší si v úřadu počínal v jiných věcech dost „nerepublikánsky“. Zvýšil výdaje na vzdělávání, rozšířil práva zdravotně postižených, zasadil se o lepší zákony na ochranu životního prostředí a více otevřel Spojené státy legální migraci. Ani to ale na druhé zvolení nestačilo.

Oblíbené Československo

Protože 41. americký prezident byl v případě šíření svobody a demokracie velkým idealistou, velmi podporoval nové demokracie ve východní a střední Evropě, které vznikly po pádu Berlínské zdi. Měl mimořádně dobré vztahy s československých a pak českým prezidentem Václavem Havlem, kterého obdivoval za jeho boj proti totalitě. Při prvním výročí naší listopadové revoluce, přijel George H.W. Bush v roce 1990 do Prahy jako vůbec první americký prezident v historii. Tehdy se odehrálo něco, co se už těžko bude kdy opakovat. Na pražském Václavském náměstí přednesl projev, který sledovalo na 100 tisíc nadšených lidí. Byl jsem na místě a mohu potvrdit, že atmosféra byla skvělá. Lidé věřili tomu, že ve vztazích s Amerikou bude už pouze svítat.

Na státních návštěvách přijal v Bílém domě v únoru 1990 a v říjnu 1991 Václava Havla. Bush pak od něj dostal v roce 1999 nejvyšší české státní vyznamenání, Řád Bílého lva.

„John byl mužem pevných zásad“. USA se rozloučily se zesnulým senátorem McCainem

Velmi podstatnou věcí v naší historii, je také účast československé armády na operaci „Pouštní bouře“, která v letech 1990 a 1991 vedla k osvobození Kuvajtu, který okupoval irácký diktátor Saddám Husajn. Naše protichemická jednotka o síle 169 vojáků byla nasazena v Saúdské Arábii a odvezlo jí tam i s vybavením třináct amerických letadel. Jednotka, pak ještě posílena o výsadkáře, ukončila svůj postup úspěšně jižně od hlavního města Kuvajtu. Jednalo se o vůbec první bojové vystoupení československé armády od konce druhé světové války. Prezidentem USA byl v té době Bush starší…

Zvláštní ohlédnutí

George Bush starší nesl po odchodu z Bílého domu s poměrně velkou trpkostí, že nebyl v roce 1992 zvolen i pro druhé volební období. Příčinu dával i tomu, že tehdy ho sice porazil Bill Clinton o šest procent (43 ku 37 procentům), ale v tom roce na americké poměry nevídaně zabodoval miliardář Ross Perot, který získal 19 procent hlasů a podle politologů skutečně Bushovy ambice „potopil“.

Hodně těžce také nesl vytrvalou kritiku svého syna George W. Bushe, který byl 43. americkým prezidentem. Cokoli, co mířilo na jeho rodinu, Bush starší vždy odmítal, hájil svůj klan jako lev. To bylo lidem sympatické, přestože často neměl pravdu.

Typické pro významného amerického politika bylo také to, že býval v některých věcech neústupný a paličatý. „Nikdy se jménem USA neomluvím.  Je mi jedno, jaká jsou fakta, já nejsem člověk, co se omlouvá za USA,“ prohlásil jako viceprezident v roce 1988 poté, co střela z amerického křižníku Vincennes zničila íránské civilní letadlo. O život přišlo 290 lidí. Pokud si Bush myslel, že něco pomůže Americe, tak neustoupil, ať to bylo cokoli.

„Určitě se nevidím jako vizionář,“ napsal pak později George H.W. Bush. „Ale doufám, že mě viděli jako stabilního, obezřetného a schopného.“ Zbývá ještě dodat, že také byl zcela neopakovatelný. V pátek zemřel po dlouhodobých těžkých nemocech ve věku 94 let.

Autor je spolupracovník redakce.

Autor: Viliam Buchert
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud