OBRAZEM: Čínští kosmonauti úspěšně přistáli v čínské stepi

Kapsle s čínskými kosmonauty práve dosedla na zemi v mongolském autonomním regionu S'-c'-wang.

Kapsle s čínskými kosmonauty práve dosedla na zemi v mongolském autonomním regionu S'-c'-wang.

Pro let do kosmu byli vybráni a vycvičeni tři astronauti, dva muži a jedna žena. Kapitán expedice Jing Haipeng (uprostřed) už byl ve vesmíru dvakrát. Na snímku trojice pózuje pro fotografy den před odletem.
Do středu mediální pozornosti se ale dostala hlavně třiatřicetiletá důstojnice Liu Wangová. Mladá kosmonautka se měla stát vůbec první Číňankou, která se podívá na oběžnou dráhu.
Raketa Šen-čou 9 při startu z kosmodromu v provincii Gansu uprostřed pouště Gobi. Let Šen-čou je v pořadí čtvrtým letem do kosmu s lidskou posádkou na palubě.
Čas: 10:37 GMT, 16. června 2012. Raketa Šen-čou 9 právě odstartovala a mizí v atmosféře nad pouští Gobi.
Poslední pohled, než se raketa ztratí v modré dáli.
19
Fotogalerie
Čínská vesmírná loď Šen-čou 9, v jejíž posádce byla také první čínská kosmonautka, přistála na padáku v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu země. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Kosmické plavidlo se vrátilo na Zemi po 13denní misi, během níž se spojilo s orbitálním modulem Tchien-kung 1.

Vesmírná loď se tříčlennou posádkou dosedla na padáku krátce po 10:00 místního času (04:00 SELČ). Přistávací modul při dopadu na zem vynesl do vzduchu mračno prachu a zůstal ležet na boku. Čínské úřady označily manévr za úspěšné přistání a vypravily na místo auta a vrtulníky, které vyzvednou posádku.

OBRAZEM: Od startu v poušti Gobi po přistání v Mongolsku

Zhruba hodinu po přistání trojice tchajkonautů, jak Čína své kosmonauty nazývá, z modulu vystoupila. Všichni tři se zdáli být v pořádku, usmívali se a mávali do televizních kamer.

„Tchien-kung 1, náš domov ve vesmíru, byl pohodlný a příjemný. Jsem hrdá na svou zemi,“ řekla v televizním rozhovoru po přistání třiatřicetiletá důstojnice letectva Liou Jang, jež byla vůbec první ženou, kterou Čína vyslala do vesmíru.

Dnešní přistání ukončilo čtvrtou a zatím nejdelší čínskou vesmírnou misi s lidskou posádkou. V jejím rámci se loď Šen-čou 9 dvakrát spojila s orbitálním modulem - jednou v automatickém režimu, podruhé spojení provedli kosmonauti ručně. Při misi také poprvé čínští kosmonauti přestoupili z vesmírné lodi do modulu na oběžné dráze kolem Země.

Velitel čínského vesmírného programu Čchang Wan-čchuan označil misi za naprosto úspěšnou. Let vesmírné lodi Šen-čou 9 pochválil i čínský premiér Wen Ťia-pao, podle kterého se podařilo dosáhnout významného pokroku v kosmickém programu.

Čína se v roce 2003 stala po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, která dokázala vlastními silami dopravit člověka do vesmíru. V roce 2008 pak její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu. Loni Peking dopravil na oběžnou dráhu experimentální modul Tchien-kung 1, který slouží k testování techniky pro stavbu vesmírné stanice. Tu by chtěla Čína uvést do provozu do roku 2020.