OBRAZEM: Čínští kosmonauti úspěšně přistáli v čínské stepi | E15.cz

OBRAZEM: Čínští kosmonauti úspěšně přistáli v čínské stepi

hop, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Čínská vesmírná loď Šen-čou 9, v jejíž posádce byla také první čínská kosmonautka, přistála na padáku v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu země. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Kosmické plavidlo se vrátilo na Zemi po 13denní misi, během níž se spojilo s orbitálním modulem Tchien-kung 1.

Vesmírná loď se tříčlennou posádkou dosedla na padáku krátce po 10:00 místního času (04:00 SELČ). Přistávací modul při dopadu na zem vynesl do vzduchu mračno prachu a zůstal ležet na boku. Čínské úřady označily manévr za úspěšné přistání a vypravily na místo auta a vrtulníky, které vyzvednou posádku.

OBRAZEM: Od startu v poušti Gobi po přistání v Mongolsku

Zhruba hodinu po přistání trojice tchajkonautů, jak Čína své kosmonauty nazývá, z modulu vystoupila. Všichni tři se zdáli být v pořádku, usmívali se a mávali do televizních kamer.

„Tchien-kung 1, náš domov ve vesmíru, byl pohodlný a příjemný. Jsem hrdá na svou zemi,“ řekla v televizním rozhovoru po přistání třiatřicetiletá důstojnice letectva Liou Jang, jež byla vůbec první ženou, kterou Čína vyslala do vesmíru.

Dnešní přistání ukončilo čtvrtou a zatím nejdelší čínskou vesmírnou misi s lidskou posádkou. V jejím rámci se loď Šen-čou 9 dvakrát spojila s orbitálním modulem - jednou v automatickém režimu, podruhé spojení provedli kosmonauti ručně. Při misi také poprvé čínští kosmonauti přestoupili z vesmírné lodi do modulu na oběžné dráze kolem Země.

Velitel čínského vesmírného programu Čchang Wan-čchuan označil misi za naprosto úspěšnou. Let vesmírné lodi Šen-čou 9 pochválil i čínský premiér Wen Ťia-pao, podle kterého se podařilo dosáhnout významného pokroku v kosmickém programu.

Čína se v roce 2003 stala po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, která dokázala vlastními silami dopravit člověka do vesmíru. V roce 2008 pak její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu. Loni Peking dopravil na oběžnou dráhu experimentální modul Tchien-kung 1, který slouží k testování techniky pro stavbu vesmírné stanice. Tu by chtěla Čína uvést do provozu do roku 2020.

Autor: hop, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video