Legendární Orient expres, který se stal na prahu 20. století synonymem pro komfort na evropských železnicích a kterým ve své době jezdily korunované hlavy a největší boháči a jenž inspiroval i detektivku Agathy Christie, ukončil provoz před 12 lety. Naposledy vyjel na koleje 14. prosince 2009. Kariéra slavného vlaku tak trvala dlouhých 126 let, podle tisku se stal "obětí vysokorychlostních vlaků a nízkonákladových aerolinek".
Tento komfortní hotel na kolejích i první evropský transkontinentální expres vymyslel belgický podnikatel Georges Nagelmackers. Na luxusní cestování přitom nevsadil náhodou. Inspiraci našel v roce 1872 při své návštěvě USA, kde ho fascinovaly komfortní rychlovlaky bratří Pullmanů a dostal nápad udělat něco podobného také v Evropě. V roce 1876 proto založil Mezinárodní společnost lůžkových vozů (CIWL).
Vlak, původně nesoucí jméno Express d'Orient, vyrazil poprvé z pařížského Východního nádraží 5. června 1883. Cesta "Východního expresu" tehdy ale končila už v rakousko-uherské metropoli Vídni, dále na východ se s ním mohli pasažéři vydat až o čtyři měsíce později.
Přes Budapešť a Bukurešť do Istanbulu začal vlak jezdit v říjnu 1883. Při první cestě do Istanbulu ale museli cestující zhruba 70 kilometrů za Bukureští, ve městě Giurgiu, kde se železnice křížila s Dunajem, vystoupit, přeplout na trajektu Dunaj a pak pokračovat místním vlakem do Varny. Zde se nalodili na loď a na ní dopluli do cílové stanice v Istanbulu; přímé vlakové spojení do Istanbulu bylo zavedeno v roce 1889 a název Orient expres získal vlak v roce 1891.
Orient expres měl zpočátku malou, elegantní lokomotivu, dva obrovské, velice luxusní spací vozy, nádherný jídelní vůz s kuřáckým salonkem, zavazadlový vůz a část pro personál. Vezl asi 40 pasažérů a jízdní doba na trase Paříž-Istanbul dlouhé 3186 kilometrů činila 69 a půl hodiny.
Po otevření Simplonského tunelu pod Alpami v roce 1906 byl zaveden Simplonský Orient expres, později další rozvětvení. První světová válka přerušila provoz vlaku, obnoven byl v roce 1921. Pětidenní uvíznutí Orient expresu v Turecku ve sněhu v roce 1929 inspirovalo Agathu Christie k napsání románu Vražda v Orient expresu.
Po skončení druhé světové války jezdily oba vlaky v podobě obyčejných rychlíků a přibývalo dalších spojů s pojmenováním Orient expres. Již od 70. let 20. století jsou jako Orient expres provozovány i nostalgické vlaky složené z původních vozů z 20. a 30. let 20. století, přizpůsobených dnešním požadavkům. Jde například o Orient expres Venice-Simplon, jenž jezdí z Londýna Simplonským tunelu pod Alpami do Benátek a dál až třeba do Istanbulu. V roce 1991 nechal jeden sedmdesátitunový vlak zmizet známý mág a kouzelník David Copperfield.
Orient expres mezi Paříží a Istanbulem projel naposledy v roce 1977. V poslední fázi už spojoval zase jen Paříž s Vídní. Cestu luxusním vlakem absolvovaly četné slavné osobnosti, včetně císařů a králů. Například bulharský car Boris III., železniční nadšenec, vlak dokonce sám řídil. Do Prahy zavítal slavný vlak poprvé v roce 1994.
