Na blížící se odchod kancléřky Angely Merkelové z čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle její vlastní strany začínají chystat i opoziční uskupení, včetně protestní a protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Pro tu byla dosud Merkelová, která chce nadále pokračovat jako kancléřka, vždy jedním z hlavních terčů kritiky.
AfD, kterou mnozí označují za pravicově populistickou, využívala čtyřiašedesátiletou političku především jako symbol, na který bylo možné hodit vinu za prakticky cokoliv. Zdaleka nejčastěji šlo o zpočátku otevřenou migrační politiku Merkelové, která podle AfD vedla mimo jiné ke zvýšení kriminality nebo ohrožení německé kultury.
Protestní strana, na jejíchž shromážděních se často skandovala hesla jako „Merkelová musí pryč“, si přitom rozhodně nevedla neúspěšně. Loni se AfD, která před migrační krizí paběrkovala s podporou kolem pěti procent voličů, stala se 12,6 procenta hlasů třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Z konzervativní unie CDU/CSU k ní přitom přešlo zhruba o milion voličů více než opačným směrem. Tento trend pokračoval i v následujících zemských volbách, včetně těch nedělních v Hesensku, po nichž Merkelová oznámila, že po 18 letech skončí v prosinci jako předsedkyně CDU.
Pro AfD její krok může podle pozorovatelů znamenat komplikace. „Pravicoví populisté vědí, že jejich prudký vzestup je založen především na společné nespokojenosti s politikou kancléřky. Slogan „Merkelová musí pryč!“ se bez šéfky CDU změní na prázdnou frázi,“ je přesvědčen list Mitteldeutsche Zeitung a podobně to vidí i další média. „Merkelová byla naší nejlepší pomocnicí ve volební kampani,“ připouští také předseda AfD Jörg Meuthen.
„Fixace AfD na obraz nepřítele ve formě Merkelové je pro stranu dilema. Musí je teď napadnout něco jiného,“ míní berlínský politolog Hajo Funke. Problémem pro AfD by se podle něj i podle jeho kolegy Thorstena Faase mohl odchod Merkelové z čela CDU stát zejména v případě, že se její nástupnicí stane bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz.
Dvaašedesátiletý muž, který posledních téměř deset let strávil jako manažer a lobbista, je totiž vnímán jako přesvědčený konzervativec, jenž nesouhlasil s posunem CDU směrem od pravicových pozic, který zahájila Merkelová. Pokud by straně dokázal alespoň v některých ohledech vrátit konzervativnější tvář, mohlo by to část voličů od AfD přilákat zpět. Tuto stranu totiž například v loňských parlamentních volbách jen zhruba 30 procent lidí volilo z přesvědčení, kolem 60 procent pak kvůli nespokojenosti s ostatními stranami. To, že je nebude možné přitáhnout zpět, dokud stranu povede Merkelová, připouštěli i lidé z jejího okolí.
Ne úplně jednoduchou pozici by AfD měla také v případě, že se stranickým nástupcem Merkelové stane ministr zdravotnictví Jens Spahn, který patří dlouhodobě k jejím nejhlasitějším kritikům. Koneckonců i dnes zveřejnil v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung příspěvek, v němž kritizuje vládní migrační politiku.
AfD by naopak mohla uvítat volbu generální tajemnice CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové do čela strany. Šestapadesátiletá politička totiž zastává velmi podobné názory jako Merkelová, které navíc prosazuje stejným způsobem, tedy uvážlivě a pragmaticky. AfD by tak podle politologa Faase mohla tvrdit, že Krampová-Karrenbauerová je v podstatě kopií kancléřky. I tak ale na sebe bývalá šéfka vlády v Sársku bude jen těžko vázat takový hněv jako svého času Merkelová, a AfD si proto nevystačí jen s heslem „Krampová-Karrenbauerová musí pryč“.
