Konec Merkelové pocítí hlavně Česko, říkají odborníci

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk/AP

Pondělní rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové nekandidovat na post šéfky CDU zaskočilo nejen Německo, ale celou Evropu. Co bude s Evropou, až Merkelová nebude? A přijde unie o hlavního lídra? Podle odborníků oslovených redakcí INFO.CZ se žádný obrat Německa v evropské politice čekat nedá. Změnu německého vedení však pocítí především Česko.

„Už jednou jsem řekla, že jsem se nenarodila jako kancléřka, a nikdy jsem na to nezapomněla,“ prohlásila během pondělní tiskové konference Angela Merkelová, když ohlašovala, že na prosincovém sjezdu Křesťanskodemokratické unie znovu kandidovat na post předsedkyně strany nebude. Merkelová se sice jako kancléřka nenarodila, pro mnohé je ale těžké si představit, jaká éra po Merkelové vlastně nastane – zejména v Evropské unii, kde například během ukrajinské nebo řecké krize vystupovala jako hlavní lídr Evropy. Její konec se však nezadržitelně blíží.

Přestože sama Merkelová by současnou vládu takzvané velké koalice ráda dovedla až do konce funkčního období, tedy do roku 2021, podle analytiků může její odchod z čela Německa přijít mnohem dřív. Už tak křehká koalice stran CDU/CSU a SPD totiž včerejším oznámením Merkelové dostala další tvrdou ránu. Hlavní rozbuškou jsou stále sociální demokraté, kteří odchod z velké koalice zvažují delší dobu, další napětí však může přinést právě fakt, že kancléřem a šéfem CDU nebude jedna osoba, jako tomu bylo doposud pod vládou Merkelové.

„Záleží na tom, jaké bude nové vedení strany. Jestliže se do vedení dostane osoba, která bude mít jiný směr, než Angela Merkelová, a jestli bude chtít redefinovat stranu konzervativně neoliberálním směrem, lze čekat mezi kancléřkou a předsednickou osobou CDU velké pnutí. Kancléřka navíc bude vůči novému předsedovi nebo předsedkyni strany ve slabší pozici. Riziko, že koalice může skončit, je proto vyšší, než kdyby bylo vedení strany a vlády drženo stejnou osobou. Myslím si tedy, že se nebezpečí nestability a konce velké koalice ještě zvýší,“ říká pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

Odborník sice upozorňuje na to, že Merkelová je „nesmírně schopný vyjednavač“, a nelze proto variantu, že její vláda vydrží až do konce funkčního období, úplně zatracovat, riziko rozpadu koalice je ale po včerejšku mnohem silnější. Bude tedy záležet na tom, koho sjezd zvolí na místo Merkelové a zda v SPD nezíská navrch ta část strany, která volá po odchodu z vlády. Německo navíc v příštím roce čeká série dalších zemských voleb, které zřejmě opět skončí propadem CDU a SPD. Riziko rozpadu se proto může ještě zvýšit.

Konec Angely Merkelové, která stojí v čele Německa už od roku 2005 a letos se stala kancléřkou už počtvrté, se tedy může odehrát téměř kdykoliv. Evropa pak přijde o důležitou osobnost, která v minulosti hrála klíčovou roli během řešení nejrůznějších krizí. Právě Merkelová je mnohdy označovaná za faktickou lídryni Evropy a například magazín Forbes na ni opakovaně ukázal jako na nejsilnější ženu světa. Jejího nástupce proto nečeká zrovna lehký úkol. Jaká tedy bude éra po Merkelové?

Německo – tahoun Evropy?

„Evropa přijde o čitelného lídra, kterého dlouhodobě znala, protože Merkelová jezdila na summity přeci jen víc než dekádu. V tomto období, kdy byla kancléřkou, Německo převzalo jakousi hegemonnější roli, než bylo dříve ochotné převzít. V historii evropské integrace nechtělo vystupovat příliš hegemonicky – vždy spíš ve spolupráci s Francií, případně s někým dalším. Ale zvlášť během finanční krize Německo pod Angelou Merkelovou zaujalo výraznější postoj – bylo to potřeba, ale tehdy se Německo stalo ještě větším lídrem, než bývalo,“ říká pro INFO.CZ expert na Evropskou unii z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Některé zásahy Angely Merkelové na poli globální politiky – například během ukrajinské krize, kdy se mimo jiné podařilo unii sjednotit tak, aby byly zavedeny protiruské sankce – hodnotí jako velké úspěchy německé kancléřky také analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michal Vít. V evropském měřítku je však zahraniční politika Německa podle něj slabá, proto odchod kancléřky z čela nejsilnější země kontinentu zásadnější vliv mít nebude.

„Myslím, že se nestane vůbec nic, protože Německo svůj potenciál, aby bylo lídrem Evropy, nevyužívá – je špatné v diplomacii, je špatné v prosazování svých vlastních zájmů a v poměru ke své politické a ekonomické váze nedokáže přesvědčit ostatní partnery k tomu, aby bylo následováno. To je dlouhodobý problém, který se nejvíce projevil v době po hospodářské krizi v roce 2008 a poté také v umanutém řešení migrační krize prostřednictvím politického nástroje kvót. To jsou dva příklady, které ukazují, že Německo má v tomto ohledu velmi špatnou diplomacii,“ tvrdí Vít.

Německá politika je směrem k Evropě oslabená také podle Vladimíra Handla, avšak až od doby loňských parlamentních voleb. Tehdy zažila CDU/CSU citelnou ztrátu voličů, ještě hůř však dopadli sociální demokraté, kteří se nejprve rozhodli odejít do opozice. Po týdnech složitého vyjednávání se tehdy Merkelové nepodařilo utvořit vysněnou „jamajskou“ koalici s FDP a Zelenými, sociální demokraté se proto k velké koalici s CDU/CSU nakonec odhodlali. Další komplikace se pak podle Handla dají čekat po již zmíněném dvojím vedení, které nastane po prosincovém zvolení nového šéfa CDU.

„V Evropě Německo oslabeno je a bude. Už od loňských parlamentních voleb vidíme, že evropská politika Německa je málo výrazná. Není schopná se probojovat k nějakému reformnímu kurzu – je opatrná, aby se vešla do mantinelů koalice. A to si myslím, že bude pokračovat. Bude ale záležet na novém vedení CDU a na tom, jak si bude představovat evropskou politiku. V každém případě se dá čekat další prohloubení jakési ‚mnohohlasosti‘ Německa, protože dokud vedla předsednictví CDU a kancléřství jedna osoba, bylo to samozřejmě jednodušší, než když bude vedle kancléřky druhý odlišný pohled z vedení strany,“ míní Handl.

Merkelová měla o Česko zájem

Blížící se odchod Angely Merkelové však v Evropě není vnímán stejně – zatímco Západu v čele s Francií a prezidentem Emmanuelem Macronem, který potřebuje protlačit reformu EU, konec Merkelové žádnou radost nepřinese, lídři některých zemí východní nebo jižní Evropy po ní uroní slzu jen stěží. „Pokud máte vedoucí roli, jako má Německo a jeho kancléřka, je samozřejmé, že se najdou země a vlády, které nejsou s tím, co Německo dělá, spokojené,“ říká pro německou televizi Deutsche Welle ředitel think-tanku European Policy Center Janis Emmanouilidis.

Pokud tedy Merkelová z čela Německa odejde, maďarský předseda vlády „Viktor Orbán nebo Jaroslaw Kaczynski či polský premiér Mateusz Morawiezcki ztratí část své agendy v personifikovaném nepříteli, kterého z Angely Merkelové udělali“, říká pro INFO.CZ Vít. Polsko, Maďarsko nebo Itálie v čele s vládou euroskeptického Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy však nejsou jediné evropské země, ze kterých se kritika na účet Merkelové často ozývá. Pozadu nezůstává ani Česko.

Odborníci však dlouhodobě upozorňují na to, že takový vztah, jaký má k Česku Merkelová, už další kancléř zřejmě mít nebude. Merkelová totiž pochází z východního Německa a v Praze také v 80. letech kvůli studiu nějaký čas pobývala, proto má k Česku blízký vztah a větší pochopení, než by měl politik vyrůstající v západním Německu.

„Myslím, že jsme měli mimořádnou možnost mít v čele Německa člověka, který měl o Česko vlastní zájem. Pro českou politiku to nyní bude znamenat, že bude muset německý zájem vyvolat vlastní aktivitou. Nechci říct, že je Německo úplně globální mocnost, ale hraje v úplně jiné váhové kategorii a řeší jak evropské, tak globální otázky,“ říká Handl s tím, že české priority se sice objevují „v radaru“ německé politiky, ale v úplně jiném měřítku, než velké státy a globální problémy.

„Jinými slovy pro každou německou politiku je hlavní, aby situace u nás byla stabilní a stát prosperoval, protože to znamená stabilitu, bezpečnost a prosperitu i pro Německo, ale všechno co jde za tento rámec, musí být výraz nějakého osobního zájmu – což byl případ paní Merkelové. Nyní to ale bude muset být výsledek aktivity české politiky a snahy získat spojence v rámci německého politického systému, protože tam takoví lidé jsou, ale už nejsou na takto vysokých pozicích. Bude to tedy pro českou politiku víc práce,“ vysvětluje odborník důvody, proč odchod Merkelové nebude pro Česko výhra.

V každém případě však bude záležet na tom, kdo Merkelovou v čele Německa v budoucnu nahradí, a právě od toho se podle oslovených odborníků bude odvíjet to, jaká éra po Merkelové bude. Žádný obrat v evropské politice se však zřejmě čekat nedá, i kdyby už u moci současná koalice stran CDU/CSU a SPD nebyla.

„Nevíme, jaké budou vize nástupce Merkelové, proto je těžké odhadovat, co čekat. Na druhou stranu ale bude platit, že Německo bude ve spolupráci s Francií nebo někým dalším vždy motorem evropské integrace a bude důležitým státem, který udává směr, to ale platí bez ohledu na to, jaký tam bude kancléř. Nečekám tedy žádný výrazný obrat, protože Německo má v oblasti evropské integrace dlouhodobou strategickou vizi, která není podřízená ideologickému složení vlád a ze které může mít Evropa užitek a prospěch,“ říká na závěr Kovář.

Další články si můžete přečíst na Info.cz >>>