Eurozónu nyní ohrožuje druhý ekonomický pokles za tři roky. Za celý letošní rok OECD očekává v průměru velmi malé zvýšení hrubého domácího produktu regionu o 0,2 procenta. Příští rok by podle prognózy mohl růst zrychlit na 1,4 procenta.
Inflace by měla podle OECD v regionu zůstat nízká. Letos bude činit 1,6 procenta a příští rok zpomalí na 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti však zůstane vysoká na úrovni 10,3 procenta. Na vysoké úrovni má zůstat i dluh, který by v příštím roce měl činit 90 procent HDP, což je vysoko nad limitem stanoveným Evropskou unií pro zdravou ekonomiku, napsaly agentury DPA a Reuters.
Gurría: Euroval by měl posílit
Generální tajemník OECD Angelo Gurría poznamenal, že eurozóna by měla posílit svůj euroval na nejméně jeden bilion eur. Současné sliby, které omezují sílu záchranného fondu na 500 miliard eur, nejsou podle něj dostatečně vysoké na to, aby obnovily důvěru trhů v eurozónu.
Přesvědčivý záchranný systém, nazývaný firewall, by poskytl vládám více času, který potřebují, aby se mohly zaměřit na obnovení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti Evropy, dodal Gurría v prohlášení.
Ministři financí eurozóny budou jednat o případném zvýšení prostředků záchranných fondů tento týden v Kodani. Německo již naznačilo, že podpoří dočasné rozšíření fondů na 700 miliard eur.
Mezinárodní instituce upozorňují, že velký a důvěryhodný záchranný fond by mohl obnovit důvěru v nestabilní země, jako je Itálie a Španělsko, a zabránil by tomu, aby tyto země byly nuceny hledat pomoc. Gurría dodal, že větší palebná síla fondu by umožnila slabým ekonomikám zaměřit se na nastartování růstu ekonomickými reformami. Nicméně země jako Německo se obávají, že snadný přístup k finanční podpoře by mohl zastavit snahy zemí o zavedení reforem.