Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na další čtyři roky. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit Evropské unie, který měl být věnován primárně této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá veto z prosincové vrcholné schůzky.
„Máme dohodu,“ napsal Michel na sociální síti X. „Všech 27 lídrů se shodlo na 50miliardovém balíku dodatečné podpory. Zaručuje to pevné, dlouhodobé, předvídatelné financování pro Ukrajinu,“ uvedl šéf Evropské rady.
„Je to dobrá zpráva pro Českou republiku, Evropskou unii i Ukrajinu. Jasně se ukazuje, že jsme schopni se všichni v Evropské unii dohodnout i na velmi složitých otázkách,“ komentoval dohodu český premiér Petr Fiala (ODS).
Podle diplomatických zdrojů se v závěrech summitu změnily dva odstavce. Jeden zmiňuje právě možné budoucí přezkoumání pomoci Kyjevu. O penězích pro Ukrajinu se podle něj bude vést každoroční debata, ovšem bez možnosti, že by Maďarsko mohlo pomoc vetovat. „Pokud to bude třeba, za dva roky Evropská rada vyzve Komisi, aby předložila návrh na přezkum v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem,“ dodává dále nový odstavec. Zda by to znamenalo možnost veta po těchto dvou letech, není zatím jasné.
Podle informací unijních diplomatů dorazil Michel na jednání a bezprostředně poté byla odsouhlasena dohoda. Čtvrtečnímu zahájení summitu předcházela řada bilaterálních schůzek jak ve středu večer, tak dnes ráno. Větší setkání uspořádal právě předseda Evropské rady, na zveřejněné fotografii bylo vidět, že se ho zúčastnili maďarský premiér, italská premiérka, německý kancléř, francouzský prezident i šéfka Evropské komise.
Program dlouhodobé finanční pomoci Kyjevu je součástí úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 a sestává z půjček v objemu 33 miliard eur a 17 miliard v grantech. Válkou sužovaná Ukrajina peníze nutně potřebuje na zajištění základních funkcí státu včetně platů vojáků nebo úředníků.
Proti novému balíku se několik měsíců vymezovalo Maďarsko, jehož premiér na prosincovém summitu úpravu víceletého rozpočtu zablokoval. V posledních dnech Orbán za odvolání svého veta požadoval mimo jiné to, aby se finanční pomoc musela každoročně znovu jednomyslně potvrzovat. Také vznášel požadavky ohledně čerpání peněz z unijních fondů, které má Budapešť zablokované kvůli sporům ohledně fungování právního státu či boje proti korupci.
Světová média nicméně v posledních dnech upozorňovala na to, že evropským lídrům už dochází s Maďarskem trpělivost a má připraveny plány, jak na Orbána v případě dalšího veta vyvinout politický i ekonomický nátlak.
„Maďarsko se čím dál tím více přestává chovat jako člen klubu a jeho vztah k Unii se stává čistě transakčním. Tady se ale nebavíme o kvótách na solární panely nebo lov velryb. Tady jde o bezpečnost celého kontinentu a všech jeho občanů, těch českých nevyjímaje,“ řekl ve středu e15 odborník na unijní politiku z Institutu Europeum Vít Havelka a dodal, že „Maďarsko není Velká Británie a bez přístupu na jednotný evropský trh se neobejde“. Orbánovi tak nakonec nezbyla jiná možnost, než se podvolit vůli většiny.
