FAO konstatovala, že mimořádnou pomoc v tomto regionu potřebuje 12 milionů osob. Z celkové požadované částky by mělo připadnout Somálsku 70 milionů a ostatním zemím, Etiopii, Keni, Džibuti a Ugandě, 50 milionů dolarů, uvedlo FAO podle agentury AFP ve svém prohlášení. Zároveň apelovalo, aby v kontextu humanitární krize nebyl opomenut požadavek zvýšení pomoci pro Súdán a Jižní Súdán o 37 milionů dolarů.
Postižen je zejméma jih Somálska
V současné době lze o hladomoru hovořit ve dvou oblastech na jihu Somálska - Bakool a Lower Shabelle. Podle koordinátora OSN pro humanitární pomoc v Somálsku Marka Bowdena musela světová organizace tento krok učinit kvůli šokujícímu rozsahu somálské krize. Celkem se dotýká 3,7 milionu lidí, což je téměř polovina obyvatelstva země. „Desetitisíce lidí již zemřely, většinou šlo o děti,“ zdůraznil Bowden. Situace podle něj vyžaduje okamžitou reakci, aby mohly být zachráněny další životy.
V příštích dvou měsících bude potřeba k boji se suchem až 300 milionů dolarů (přes pět miliard korun), částka však pravděpodobně ještě poroste. „Následující dva měsíce jsou zvláště kritické, ale musíme se připravit i na dlouhodobou pomoc,“ dodal. Sucho, které zasáhlo celou oblast Afrického rohu, je nejhorší za posledních 60 let a týká se více než deseti milionů lidí, uvádí AFP.
Jak ale upozornil prezident Africké rozvojové banky Donald Kaberuka, není to pouze sucho, které způsobilo v Somálsku hladomor, ale i pokračující občanská válka. Podle něj řešení katastrofální situace musí zahrnovat i mírovou dohodu.
„Jsem překvapen, že lidé vidí hladomor jako důsledek nedostatku dešťů a potravin,“ uvedl Kaberuka. „Věřím, že tentokrát se mezinárodní společenství sjednotí na tříbodovém řešení. Somálsko potřebuje krátkodobé i dlouhodobé řešení pro stabilizaci hospodářství, financí a zemědělství,“ prohlásil Kaberuka.
Somálsko sužuje občanská válka od pádu autokratického režimu prezidenta Mohameda Siada Barreho v roce 1991 a také opakované přírodní katastrofy. Islámské milice Šabáb, které jsou odnoží mezinárodní teroristické sítě Al-Káida, kontrolují větší část jihu a středu země a polovinu hlavního města Mogadišo i přesto, že se zde nachází mírová mise Africké unie AMISOM podporující přechodnou vládu.
Podle Úřadu vysokého představitele OSN pro uprchlíky opustila kvůli násilnostem více než čtvrtina somálského obyvatelstva své domovy. Letos překročilo hranice Somálska přes 135 tisíc lidí, aby nalezlo úkryt či potraviny a vodu.Situace je natolik kritická, konstatuje AFP, že milice Šabáb odvolaly embargo na mezinárodní pomoc, platné dva roky, a vyzvaly k pomoci obyvatelstvu trpícímu suchem. Prezident Africké rozvojové banky srovnává situaci v Somálsku s Etiopií v 80. letech, kdy občanská válka způsobila přesuny velkého množství lidí. Když se situace stabilizovala, objevoval se minimální počet incidentů spojených s nedostatkem potravin, upozornil Kaberuka.
