Jedenáctihodinovou papežovu návštěvu provázejí přísná bezpečnostní opatření kvůli údajným výhružkám radikálních islamistů. Vatikán sice požadoval, aby se nepřijímala žádná mimořádná opatření, ale albánské ministerstvo vnitra přislíbila „maximální ostrahu“ a papeže střeží na 2500 policistů.
Hlavní ulici v Tiraně zdobí albánské a vatikánské vlajky a portréty 40 duchovních, vězněných či popravených v éře stalinistického diktátora Envera Hodžy. Ten v roce 1967 prohlásil Albánii za první ateistický stát na světě a náboženství zakázal.
Volba jedné z nejchudších zemí Evropy pro prvnív návštěvu na starém kontinentě souzní s papežovým sklonem zajímat se o ty nejchudší. „Papež nezačíná (své cesty po Evropě) v Berlíně, Paříži ani v Londýně. Je to snaha ukázat jeho starost o lidi, kteří nejsou nejmocnější ani nejbohatší,“ řekl podle agentury Reuers mluvčí Vatikánu otec Federico Lombardi.
Katolicismus po pádu komunismu v Albánii znovu zapustil kořeny a katolíci mají nyní na albánské populaci podíl asi deset procent. Zhruba 60 procent Albánců se řadí mezi muslimy, ostatní jsou pravoslavní nebo bez vyznání.
