Postupně snižte emise o 14 procent, vyzval Brusel Česko

Ilustrační foto výfuku

Ilustrační foto výfuku Zdroj: ctk/AP

Evropská komise vydala doporučení jednotlivým členům Evropské unie ke snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Největší omezení se týká zemí s nejsilnější ekonomikou, tedy Německa, Francie a Británie, nejnižší pak nových členů unie. Česká republika by měla emise skleníkových plynů, považovaných za hlavní příčinu globálního oteplování, snížit o 14 procent. Čísla se vztahují ke stavu z roku 2005.

Unie se už v roce 2014 shodla na tom, že do roku 2030 sníží emise přispívající ke skleníkovému efektu o 40 procent. Tento cíl se vztahuje ke stavu z roku 1990 a týká se všech sektorů ekonomiky. Dnes zveřejněný návrh zahrnuje období od roku 2021 do roku 2030 a sektory dopravy, stavebnictví, zemědělství, odpadu, pozemkového a lesního hospodářství.

Evropský komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Caňete řekl, že „závazné cíle pro jednotlivé státy, jak je navrhuje komise, jsou spravedlivé, realistické a pružné“. Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová sdělila, že „čtvrtina skleníkových plynů se produkuje v dopravě“.

„Přechod na dopravní prostředky s nízkými emisemi je zásadní pro splnění klimatických cílů EU a pro zlepšení života v našich městech. Je to také příležitost modernizovat ekonomiku EU a udržet evropský průmysl konkurenceschopný,“ řekla Bulcová.

Největší „oběti“ co do omezení emisí se očekávají od hospodářsky vyspělých zemí. Mezi státy, které mají do roku 2030 emise snížit o 35 až 40 procent, je tedy Lucembursko a Švédsko (40 procent), Dánsko a Finsko (39 procent), Německo (38 procent), Francie a Británie (37 procent), Nizozemsko a Rakousko (36) a Belgie (35).

Naopak jen malá změna se požaduje od slabých ekonomik. Bulharsko tabulku uzavírá s 0 procenty, Rumunsko má přispět snížením o dvě procenta. Rovněž Polsko, i když je považováno za pátého největšího znečišťovatele v Evropě, má do roku 2030 emise snížit pouze o sedm procent. Česká republika by měla přispět snížením o 14 procent.

Návrh projde debatou členských zemí a také Evropským parlamentem. Zahrnuje rovněž mechanismus, který umožní zřízení banky emisních úvěrů, kam mohou přispívat země, které své limity nevyčerpají a z níž bude možné čerpat dodatečně. Systém je také otevřený možnosti prodeje a nákupu emisních příspěvků mezi jednotlivý členskými zeměmi.

Jak uvedla agentura Reuters, komise strávila vyjednáváním s jednotlivými zeměmi několik měsíců a návrh zahrnuje i Británii, která je po Německu v Evropě druhým největším producentem skleníkových plynů.

Její vystoupení z EU si podle diplomatů vyžádá další úpravy navržených opatření buď snížením unijních klimatických cílů, nebo zvýšením požadavků na jednotlivé země.

Snížení emisí v Česku doporučené EU podporují firmy i ekologové

Tuzemské podniky i ekologové podporují snížení emisí skleníkových plynů, které dnes doporučila Evropská komise. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR bude naplnění závazku nákladné, ale žádoucí. Ekologické Hnutí Duha sdělilo, že potenciál pro snížení emisí je v Česku dokonce i vyšší.

Doporučení se týká sektorů mimo systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), což je podle Svazu průmyslu a dopravy ČR pro snížení emisí podstatné. „Podniky nakupující emisní povolenky v uplynulé dekádě snížily emise skleníkových plynů o více než pětinu, kdežto u sektorů mimo systém EU ETS byl zaznamenán jen minimální pokles,“ sdělil mluvčí svazu Jiří Janda.

„Pro naplnění závazku bude třeba vynaložit značné finanční prostředky z veřejných i soukromých zdrojů a přijmout dalekosáhlá opatření na mnoha úrovních státní správy. Přesto je i takto ambiciózní cíl žádoucí, jelikož se týká emitentů, kteří dosud v příspěvku k boji se změnami klimatu zaostávali za průmyslem či energetikou,“ uvedl viceprezident svazu Daniel Beneš.

Dále čtěte:

Česko by podle ekologické organizace Hnutí Duha mohlo dosáhnout i výraznějšího poklesu emisí. „Potenciál pro snižování emisí z malých zdrojů má Česká republika podstatně vyšší než Evropskou unií navrhovaných 14 procent,“ sdělil energetický expert hnutí Karel Polanecký.

K dosažení cíle může podle hnutí pomoci dotační program Nová zelená úsporám, díky němuž mohou lidé třeba prostřednictvím dotací na zateplení ušetřit na vytápění a zároveň snížit produkci skleníkových plynů.

Program Nová zelená úsporám by se proto měl podle Duhy posílit až na 16 miliard ročně. Předloni získal program z emisních povolenek 482 milionů korun, loni to bylo 1,5 miliardy.

Hnutí navrhuje také snížit produkci odpadů a zvýšit recyklaci komunálního odpadu z 35 procent na minimálně 60 procent, podporovat alternativy k individuální automobilové dopravě a oživit sektor obnovitelných zdrojů energie.