Velitel povstaleckého praporu Vostok Alexandr Chodakovskij v rozhovoru s agenturou Reuters také připustil, že systém Buk mohl být z Ruska, kam mohl být zase odeslán zpět ve snaze zastřít stopy. Sestřelení civilního letounu však podle velitele mohl úmyslně vyprovokovat Kyjev.
„Vím, že ten Buk přijel z Luhanska… pod vlajkou (povstalecké) Luhanské lidové republiky,“ řekl Chodakovskij. Luhansk je jednou ze dvou hlavních bašt rebelů vedle Doněcka, v jehož okolí k sestřelení boeingu došlo.
„Myslím, že ho pak (Buk) poslali zpět. Dozvěděl jsem se o tom právě v době, kdy jsem se dozvěděl o té tragédii. Odeslali ho zpět asi na rozkaz zastřít stopy po jeho přítomnosti,“ odhadl Chodakovskij.
Ukrajina dělala vše pro sestřel letadla, tvrdí separatista
Otázka však podle povstaleckého velitele zní, proč Kyjev, který se prý včas o systému Buk v povstaleckých rukou dozvěděl, jakož i o jeho dislokaci, neudělal nic pro bezpečnost civilních letadel a naopak „nepotřebnými“ nálety svých letadel vyprovokoval odpálení rakety Buk proti civilnímu letounu. “(…) Ukrajina udělala vše, aby zajistila, že civilní letadlo bude sestřeleno,“ tvrdí Chodakovskij.
Americké zpravodajské služby ve středu připustily, že nemají žádné důkazy o přímém zapojení Ruska do čtvrtečního pádu malajsijského letadla, které podle nich „nejpravděpodobněji“ sestřelili „omylem“ proruští povstalci.
Podle polské televize TVN 24 incident nejspíše monitoroval americký letoun AWACS létající nad Černým mořem, a proto Washington může hovořit o tom, že letoun sestřelila raketa systému Buk.
Máme důkazy o účasti ruské rozvědky, tvrdí Ukrajina
Ukrajinská tajná služba SBU podle agentury Unian dnes oznámila, že má „nezvratné důkazy“, že na katastrofě se přímo podílela ruská armádní rozvědka GRU a tajná služba FSB. GRU má totiž prý na starosti předávání těžké výzbroje povstalcům, zatímco FSB obstarává lehké zbraně. Jde údajně o někdejší položky ukrajinské výzbroje z anektovaného Krymu.
„Předáme (mezinárodním vyšetřovatelům) důkazy, které jsme získali zákonným způsobem. Máme svědky, fotografie, video,“ prohlásil zástupce náčelníka SBU Viktor Jahun. Připomněl také, že USA mají záběry z družic, zachycující odpálení rakety, její let a střet s letounem. „Nad tím místem každý den přelétá na 90 družic, nelze to skrýt,“ dodal v rozhlasovém rozhovoru.
| Protiletadlový systém Buk dokáže sestřelit cíle přes 20 km vysoko |
|---|
| Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti „tři prsty smrti“. |
| Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle. |
| Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. |
| Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. |
| Z dalších uživatelů je možné jmenovat Sýrii, Venezuelu nebo Finsko, kam se systém dostal v rámci deblokace ruského dluhu. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo. |
Systémem Buk disponuje i ukrajinská armáda a Moskva tvrdí, že v okolí zřícení malajsijského boeingu byly i ukrajinské baterie.
Nezávislí vojenští analytici agentuře AP dnes řekli, že velikost, množství a tvar děr způsobených střepinami v trupu naznačují, že letoun byl nejspíše sestřelen systémem SA-11, tedy Buk.
„Buk má bojovou hlavici o váze 70 kilogramů, která (v blízkosti cíle) exploduje a rozptýlí do okolí střepiny,“ popsal fungování rakety Konrad Muzyka z analytického týmu IHS Jane's. “(…) velikost děr odpovídá tomu, co by se dalo čekat od tak velké střely, jakou je SA-11,“ odhadl Justin Bronk z britského ústavu RUSI.
Stříleli v domnění, že jde o armádní letoun?
V italském listu Corriere de la Sera se již dříve objevila reportáž, ve které jeden z povstalců údajně připouští, že civilní boeing sestřelili povstalci v domnění, že jde o armádní letoun s ukrajinskými výsadkáři. Rebelovi kolegové však vinu svalovali na Kyjev.
Mezinárodní vyšetřování katastrofy malajsijského letadla koordinuje Nizozemsko, odkud stroj startoval. Uvedla to dnes agentura Interfax - i s námitkami právníků, že podle mezinárodních konvencí má vyšetřování vést země, na jejímž území ke katastrofě došlo.
Nizozemsko se nicméně jeví nejvíce poškozenou zemí - jeho občané jsou největší skupinou obětí. Na vyšetřování se už podílí 24 expertů, a to z Ukrajiny, Malajsie, Austrálie, Německa, USA, Británie a Ruska, jakož i zástupci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
