Pozice Ruska ve Střední Asii slábne, střídá ho Čína
V Turkmenistánu, který je už nyní největším zahraničním dodavatelem ropy do Číny, otevřel prezident Si druhé největší pole na světě Galkynyš, jež ztrojnásobí dovoz do Číny. V Kazachstánu pak oznámil kontrakty ve výši 30 miliard dolarů včetně podílu na ropném poli v Kašaganu. V Uzbekistánu zase Si a prezident Islam Karimov prezentovali smlouvy o dodávce surovin v hodnotě 15 miliard dolarů.
Čína už je pro čtyři z pěti středoasijských republik obchodním partnerem číslo jedna, všiml si časopis Economist (výjimku tvoří Uzbekistán). Čína ve Střední Asii posiluje na úkor Ruska. Bývalý hegemon sice dále odebírá většinu surovin ze Střední Asie, ale jeho ekonomické aktivity v regionu slábnou. Když nepočítáme miliony stavebních dělníků, kteří jezdí pracovat do Ruska.
Do zemí Střední Asie proudí čínští stavitelé a developeři budující silnice, potrubí i vládní budovy. Ironií je, že berou práci právě lokálním dělníkům, což oblibě Číny v regionu příliš neprospívá.
