Předválečný íránský život pod tíhou režimu: teokratická propaganda a tvrdá cenzura

Spojené státy a Izrael zahájily v sobotu vojenské operace proti Íránu, které cílí na jeho vojenskou infrastrukturu a klíčové představitele režimu. Americký prezident Donald Trump v prohlášení uvedl, že operace, nazvaná Epická zuřivost, je zaměřena na zničení íránských raketových kapacit a zabránění Íránu v získání jaderných zbraní. Trump zároveň upozornil na hrozbu, kterou íránský režim představuje nejen pro Ameriku, ale i pro Evropu, a prohlásil, že íránské jaderné ambice nelze dál tolerovat.

Izrael, který se k útoku připojil, označil Írán za existenční hrozbu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že útoky budou pokračovat i v dalších dnech, a to s větší intenzitou. Důvodem k zapojení Izraele je nejen podpora Hamásu ze strany Íránu, ale také politické zájmy Netanjahua, jehož vláda se nachází těsně před parlamentními volbami. Úspěšné vojenské akce proti Íránu by mu mohly posílit pozici ve volbách.

Vojenská operace byla zahájena v době, kdy Írán a Spojené státy vedly jednání o íránském jaderném programu. I když Írán věřil, že jednání mohou odložit vojenský zásah, nyní se ocitá pod silným tlakem, který může mít zásadní dopady na bezpečnost v regionu.

Trump už v půlce února varoval, že pokud nedojde k dohodě o omezení íránského jaderného programu, bude následovat „něco hodně drsného“. Jednání se obnovila po několika měsících, ale obě strany měly velmi rozdílné požadavky. Íránský prezident Masúd Pezeškján opakovaně zdůrazňoval, že Írán má právo pokračovat v obohacování uranu pro mírové účely a že jeho země se nehodlá podřídit „přehnaným požadavkům“ západních zemí. 

Brutální protesty

Írán rovněž čelil vnitropolitickým tlakům v podobě protestů proti vládě. Ty se režim snažil brutálně potlačovat, což mělo za následek vysoký počet obětí. Rozsáhlé protivládní protesty vypukly v Íránu v prosinci. Lidé vyšli do ulic nejdříve kvůli vysoké inflaci a katastrofální hospodářské situaci, později se přidaly výzvy ke konci íránského vedení v čele s nejvyšším vůdcem, 86letým ajatolláhem Alím Chameneím. Režim dokonce odřízl zemi od internetu a zablokoval komunikaci se zahraničím, aby zabránil světu získat přehled o rozsahu násilí, jímž bezpečnostní složky protesty potlačují. 

Írán je islámská republika s autoritářským teokratickým režimem, kde nejvyšší moc drží duchovenstvo. Systém je založen na vládě nejvyššího vůdce, tvrdé cenzuře, politické perzekuci a porušování lidských práv, přičemž bezpečnostní složky (včetně Revolučních gard) tvrdě potlačují opozici a protesty.