PROFIL: Těsně prohrál. Rakouští svobodní ale našli v Hoferovi novou hvězdu

Kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer

Kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer Zdroj: CTK

Norbertu Hoferovi se charisma upřít nedá. Často se směje a idylicky líčí svoji rodinu. Dobře pracuje s řečí těla, svými pohyby se snaží zrcadlit svého protivníka. Když se dostane do úzkých, změní téma, nebo se svému oponentovi vysměje. V rakouských prezidentských volbách sice těsně prohrál, jeho tažení ho ovšem může katapultovat do čela Svobodné strany Rakouska.

Body u voličů mu přináší i pěstěný vzhled. Působí mladým, svěžím a přátelským dojmem. S kapesníčkem v kapse svého saka se snaží prezentovat jako „přátelská tvář“ Svobodné strany Rakouska a „muž lidu“. Zahraniční novináře přesvědčuje o tom, že „není nebezpečný“. Jeho kritici ovšem tvrdí, že je to pouze přetvářka a že je „vlkem v rouše beránčím“.

Hofer totiž do jemného jazyka dokáže zabalit i hodně rázná prohlášení. Stejně klidným hlasem jako při vyprávění o své rodině označuje uprchlíky za dobyvatele uřezávající lidem hlavy, svého protikandidáta Alexandra von Bellena za „fašistického zeleného diktátora.“

Tendence ke krajní pravici ovšem kritici připisují spíše právě Hoferovi, který má na všechno vysvětlení a jehož týdeník Profit označil za „mistra relativizace“. Už jeho otec ve stranickém tisku svobodných v polovině devadesátých let zveřejnil text o tom, že „jeho generace je obětí války, do které byla zatažena v dobré víře a ideálech.“

Městečko, kde Hofer vyrůstal a dodnes bydlí

Hofer vyrůstal v malém pětitisícovém městečku Pinkafeld ve spolkové zemi Burgenland u hranic s Maďarskem. Jeho vášní je létání a po maturitě a vojenské službě proto nastoupil jako technik do charterové aerolinky Lauda Air, kterou založil bývalý pilot Formule 1. Už po pár letech se ale začal naplno angažovat v regionálních organizacích Svobodné strany Rakouska.

Ta byla v tom čase na vzestupu. Velice jí pomohl příliv chudých Středoevropanů po pádu Železné opony. Svobodná strana Rakouska prosazovala, aby v hraničních oblastech nedocházelo k „promíchávání“ obyvatelstva. Hofer se rychle vyšvihnul na tajemníka zemské pobočky.

Dále se aktivně se zapojoval do kampaní svobodných, které měly mnoho cílů – cizince, euro, Evropskou unii i její východní rozšíření. Ve své zemi Burgenland se stavěl proti příchodu nových společností, které podle něj stejně nakonec dají práce pouze cizincům.

Učitel rétoriky

Na konci devadesátých let spustil kampaň, která měla zemská pracovní místa zajistit pouze pro místní. Stavěl se proti stavbě modlitebny v Parndorfu, stavba o 55 metrech čtverečných podle něj měla způsobit „boom přistěhovalectví“. Absolvoval mnohá komunikační školení, posléze se dokonce sám stal učitelem rétoriky.

Pak se na pár let Hoferovi přestalo dařit profesně i osobně. V roce 2002 sešlo kvůli volebnímu propadu svobodných z jeho chystaného vstupu do parlamentu a o půl roku později ho zranění páteře při paraglidingu posadilo na pár měsíců na vozík. Za pár let ovšem Hofer ve stranické hierarchii ovšem znovu stoupal, dostal se do parlamentu a stal se poradcem předsedy Heinze-Christiana Stracheho.

Ten před šesti lety před ukončením pracovních omezení pro občany nových členských zemí Evropské unie varoval před „miliónovým vojskem nezaměstnaných Čechů, Slováků a Maďarů, kteří zaplaví rakouský pracovní trh“. Hofer měl také před pěti lety na starosti sestavení stranického programu, ve kterém se znovu objevil pojem jednoho „německého národního společenství“.

Hofer je součástí pravicového křídla strany a obklopuje se radikály. Celkem pět ze sedmi jeho spolupracovníků jsou členy krajně pravicových seskupení. Například jeho kanceláře vede Rene Schimanek, který se silně angažoval v nacistické organizaci Kameradschaft Langenlois. Hofer sám doprovodné akce k výstavě „Zločiny Wehrmachtu“ označil za „perverzní exhibicionismus státem subvencované levice“. Chtěl také prosadit zrušení zákazu nacistické strany.

Ve své prezidentské kampani ovšem Norbert Hofer zmírnil a snažil se prezentovat spíše jako lidovecký, křesťansko-socialistický politik. Do kandidatury se mu původně nechtělo, jeho straníci ho k ní ale nakonec na začátku rok přesvědčili.

Hofer ve své straně výsledkem překvapil a pro předsedu Stracheho může jeho náhlý úspěch znamenat ohrožení postavení.

Nová konkurence

„Strache by sám měl rád tak dobrý výsledek. Kdyby takový výsledek svobodní předpokládali, Hofera by na kandidátní místo nikdy nepostavili,“ řekl bývalý člen strany svobodných Ewald Stadler listu Der Standard. Mnoho svobodných teď považuje Hofera za stranickou jedničku.

„Hofer by u svobodných se svým mírným tónem mohl nastavit nový trend. Zapadá do stranické strategie, podle které je potřeba zaujmout voliče, kteří jsou více ve středu politického spektra,“ řekl AFP politolog Thomas Hofer. A svobodní rozhodně mají šanci se za dva roky dostat do vlády. V současnosti jim průzkumy přisuzují zhruba 35 procent hlasů. Zůstává otázkou, jestli by je do Spolkového kancléřství přivedl Heinz-Christian Strache nebo Norbert Hofer.