Schválené zákony představují první část balíku opatření nezbytných k nashromáždění 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun) vlastními - kyperskými - silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny. Původní plán zdanění všech vkladů uložených v kyperských bankách parlament v Nikósii po protestech obyvatel již dříve smetl se stolu.
Zdanění vkladů stále ve hře
Zpátky ve hře je ale podle kyperských a řeckých médií zdanění některých vkladů, o kterém budou poslanci hlasovat až v sobotu, případně v neděli. Dnes padala různá čísla, a to od 15 do 25 procent u vkladů nad 100 tisíc eur (zhruba 2,6 milionu korun). Nejprve se hovořilo o tom, že se to dotkne jen jedné z největších bank stojících před bankrotem, později se objevila informace, že opatření bude platit pro oba největší finanční ústavy.
Podle posledních zpráv se určité zdanění bude týkat i dalších bank a možná i vkladů nižších než 100 tisíc eur, což je limit, do kterého jsou bankovní vklady v rámci Evropské unie povinně pojištěny. Oba největší finanční domy - Bank of Cyprus a Laiki Bank - čeká restrukturalizace a údajně i případné sloučení.
Další peníze mají zajistit obligace nově vytvářeného fondu solidarity, za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata. Při přípravě fondu se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, jak se penzijních fondů nový zákon dotkne.
Podle Merkelové je třeba řešit především příčiny problémů, tedy ozdravit rozsáhlý bankovní sektor na Kypru. Kanléřka soudí, že původní plán jednorázově zdanit úspory byl přijatelný, protože kyperské banky poskytují vyšší úroky než například ty německé. Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit kyperské banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou.
Rusko váhá
Kyperská vláda doufala i v pomoc Ruska, které ale odmítlo v zemi rozšířit investice. Ruský premiér Dmitrij Medveděv však později řekl, že případné zapojení Ruska do problému bude záviset na dohodě mezi Kyprem a Evropské unie. Jistou pomoc Kypru poskytlo Řecko. Jeho finanční ústav Piraeus bank převezme řecké divize Laiki Bank a Bank of Cyprus.
Kyperská krize ovlivňuje dění na finančních trzích. Například komerční banky v eurozóně se rozhodly splatit příští týden Evropské centrální bance z krizových úvěrů výrazně méně než v předešlých týdnech a dvakrát méně, než se čekalo. Světové ceny ropy směřují ke druhému týdnu ztrát po sobě a klesaly také západoevropské i japonské akcie.
O nejnovějším záchranném plánu budou v neděli, případně v pondělí, jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Do unijní metropole zamíří v sobotu kyperský prezident Nikos Anastasiadis s ministrem financí Michalisem Sarrisem a zřejmě i s předáky parlamentních stran, aby unijním činitelům předložili podrobnosti plánu.
