Putin prý hrozil tanky nejen v Kyjevě, ale i v Pobaltí a Varšavě

Vojenská přehlídka v Moskvě v roce 2013 (ilustrační foto)

Vojenská přehlídka v Moskvě v roce 2013 (ilustrační foto) Zdroj: CC BY 2.0: Pavel Kazachkov via Flickr

Ruský prezident Vladimir Putin údajně vyhrožoval, že kdyby chtěl, ruští vojáci by mohli být během dvou dnů nejen v Kyjevě, ale také v Rize, Vilniusu, Tallinnu, Varšavě a Bukurešti.

Zprávu přinesl jako první německý list Süddeutsche Zeitung. „Jestli jsou tyto zprávy pravdivé, byl by to první případ, kdy vládce Kremlu vyhrožoval přímo členům Evropské unie a NATO,“ upozornila polská televize TVN 24.

Putinovy výhrůžky údajně padly v rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, který o nich minulý pátek informoval předsedu Evropské komise Josého Barrosa. Alespoň podle záznamu, který z jednání Porošenka a Barrosa pořídila evropská diplomatická služba a který viděli němečtí novináři.

„Jestli jsou tyto zprávy pravdivé, byl by to první případ, kdy vládce Kremlu vyhrožoval přímo členům Evropské unie a NATO,“ upozornila polská televize TVN 24. Podle Kremlu ale zpráva pravdivá není.

Některá vyjádření vyvolala úsměvy

Komentátor nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy ke zprávě deníku Süddeutsche Zeitung poznamenal, že Putin musí být velkým kouzelníkem, když jeho tanky za tak krátkou dobu dorazí nejen do Kyjeva, ale i do dalších pěti metropolí. V satirickém komentáři také dodal, že ruské letectvo je schopné bombardovat Varšavu a Bukurešť během půl hodiny.

Putin údajně Porošenka také varoval, aby nevkládal přílišné naděje do Evropské unie. Prý kdyby chtěl, tak by mohl uvnitř Evropské unie za pomoci několika členských států vytvořit „blokační menšinu“, která by ochromila veškeré rozhodování unie o krocích nepříznivých vůči Rusku.

Rozkol v EU

Sámpodle italského listu La Repubblica řekl, že mu Putin během jednoho telefonátu vyhrožoval, že pokud bude chtít, zabere Kyjev za dva týdny, a tak ho EU nemá provokovat dalšími sankcemi. Moskva následně vyjádřila pobouření nad tím, že předseda Evropské komise prozradil podrobnosti z důvěrných rozhovorů.

Barroso referoval o Putinových výrocích během mimořádného summitu EU v Bruselu, kde si český premiér vyhradil právo nesouhlasit s částí unijního návrhu na zpřísnění sankcí proti Rusku. Podobné výhrady vyjádřilo také Slovensko, Maďarsko, Bulharsko nebo Kypr. Naopak Pobaltí, Polsko či Rumunsko patří k nejhlasitějším kritikům ruské politiky na Ukrajině.

Drsné výrazy

Moskva oficiálně popírá, že by se jakkoli angažovala v konfliktu na východě Ukrajiny, kde během pěti měsíců bojů mezi proruskými povstalci a vládními jednotkami bylo zabito více než 3000 lidí. Podle Kyjeva a Západu ale právě Moskva sehrává v konfliktu klíčovou roli a snaží se sankcemi přimět Putina, aby přestal rebely zásobovat zbraněmi a vojáky.

Porošenko několikrát jednal s Putinem během domlouvání příměří, které na východě Ukrajiny platí necelé dva týdny. Putin leckdy sahá po drsnějších výrazech: svého času sliboval čečenským teroristům, že je nechá „odkráglovat i na hajzlících“, či vyhrožoval „pověsit za koule“ Michaila Saakašviliho, předchozího gruzínského prezidenta a nepřítele Kremlu ve válce o separatistické provincie Abcházie a Jižní Osetie.