„Z řecké strany jasně zaznělo, že nový záchranný úvěr nepotřebujeme,“ řekl řecký premiér Antonis Samaras na okraji evropsko-asijského summitu v Miláně. Zároveň ale uvedl, že jedním z témat jednání je poskytnutí úvěrové linky, kterou by mělo Řecko k dispozici pro případ nouze.
Naděje na hladký přechod Řecka k samofinancování se zhoršily tento týden kvůli prudkému propadu cen řeckých akcii a dluhopisů a vzestupu výnosů řeckých státních obligací na neudržitelné úrovně. Trh tím reagoval na obavy z předčasných voleb v zemi a opuštění reformního programu nynější vlády.
První fáze přechodu
„Všichni se shodujeme, že Řecko se bude držet vytyčených reforem,“ řekl Samaras a odmítl možnost předčasných voleb. „Vedeme s našimi partnery vážné diskuse o první fázi přechodu,“ dodal premiér.
Výnos desetileté řecké státní obligace vyskočil tento týden o více než dva procentní body a dnes ráno se vyhoupl až na devět procent, nejvíce od letošního ledna. Během dneška klesl na 8,2 procenta, což je stále vysoko nad klíčovou sedmiprocentní hranicí, nad níž bude pro Atény dlouhodobější samofinancování velmi obtížné.
Podpora bude pokračovat
Evropská komise tento týden slíbila, že Evropská unie bude Řecko dál podporovat, aby překonalo potíže na trzích a po opuštění záchranného programu bylo schopno získávat nové úvěry. Podporu řeckým bankám v době otřesů na trzích přislíbila i Evropská centrální banka.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Celkem získalo 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu Kč). Výměnou za to musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy, zvyšovat daně a zavádět ekonomické reformy.
