Řecko splatí v úterý dluh MMF, pokud dostane zisk z dluhopisů

Šéfka MMF Christine Lagardeová a řecký ministr financí Janis Varufakis

Šéfka MMF Christine Lagardeová a řecký ministr financí Janis Varufakis Zdroj: ctk/AP

Řekové hromadně vybírají peníze z bankomatů
Řekové hromadně vybírají peníze z bankomatů
2
Fotogalerie
Zda Řecko v úterý uhradí splátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu, bude záviset na tom, jestli mu věřitelé budou ochotni vrátit 1,9 miliardy eur (51,8 miliardy korun) ze zisku z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky. Uvedl to řecký ministr financí Janis Varufakis před zasedáním ministrů financí eurozóny. Varufakis chce také požádat věřitele o prodloužení záchranného programu o několik týdnů kvůli plánovanému referendu.

Varufakis prohlásil, že jako zodpovědná vláda chtějí požádat voliče, aby jim řekli, zda s kroky souhlasí. Proto chtějí navrhnout věřitelům, aby jim prodloužili záchranný program o několik týdnů. Po referendu je podle něj řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. Platnost programu končí 30. června a ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur.

Řecký premiér Alexis Tsipras se rozhodl uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. O referendu má dnes večer ještě hlasovat řecký parlament.

Po Tsiprasově oznámení, že bude referendum, se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky.

Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard korun) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.