Vláda premiéra Alexise Tsiprase slíbila, že platby uskuteční. Mezi analytiky však roste nejistota ohledně toho, kolik peněz má země k dispozici. Příjmy z daní totiž prudce klesly a slíbená pomoc od Evropské unie a MMF zůstává zmrazená, dokud Atény nedokončí reformy, které slíbily. Země navíc nemá téměř žádný přístup na dluhopisové trhy.
Řecko na svůj provoz měsíčně potřebuje 4,5 miliardy eur, z toho mzdy a penze činí 1,5 miliardy eur. Atény již začaly odsávat peníze z penzijních fondů a dalších subjektů. Další krátkodobé možnosti, které vláda navrhovala k překonání problémů s nedostatkem peněz, nicméně zablokovala eurozóna.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Atény ale musely předložit seznam reforem, které chtějí v tomto období uskutečnit. Ustoupit musely také od některých klíčových populistických slibů z předvolební kampaně.
Guvernér centrální banky: S odlivem vkladů nemáme problémy
Guvernér centrální banky Jannis Sturnaras dnes před novináři řekl, že řecké banky jsou dostatečně rekapitalizované a s odlivem vkladů nemají problémy. „Je zde plná podpora řeckých bank (od Evropské centrální banky), není zde absolutně žádné nebezpečí,“ prohlásil. Poznamenal však, že je třeba, aby pondělní schůzka ministrů financí eurozóny byla „úspěšná“.
Prezident ECB Mario Draghi ve čtvrtek prohlásil, že ECB obnoví normální poskytování úvěrů řeckým bankám pouze pokud uvidí, že Atény plní záchranný program.
