O příčinách neutěšeného stavu řeckého hospodářství lze podle agentury Reuters vést dlouhé debaty a vinit buď příliš tvrdé škrty, nebo naopak neochotu Tsiprasovy vlády pokračovat v reformním úsilí předchozích kabinetů.
Nic to však nemění na faktu, že prognózy se ve svých pesimistických tónech shodují. Pro letošní rok počítají s propadem 1,4 či 1,5 procenta HDP. Předpovědi se liší v očekávání vývoje příštího roku.
Evropská komise a OECD očekávají pokles 1,2 procenta, EBRD dokonce dvojnásobný. Přesto by podle nich mohlo v Řecku ve druhém čtvrtletí 2016 nastat mírné oživení. V roce 2017 už bude Řecko růst o 2,7 procenta, předpovídá EK s dodatkem, že jen za předpokladu plnění požadavků věřitelů.
Řecká vláda se v létě dohodla na novém záchranném programu, v jehož rámci by měla během tří let získat od mezinárodních věřitelů až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Podmínkou je však přijetí ekonomických reforem.
