Výnos klíčového desetiletého dluhopisu splatného v březnu 2022, se snížil na 6,98 procenta, zatímco v minulé srovnatelné aukci na konci listopadu činil 7,56 procenta. To byl zároveň rekord za dobu existence eurozóny.
Pásmo, v němž Itálie chtěla prodat státní dluhopisy, Itálie stanovila na pět až 8,5 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že získala jen asi sedm miliard, reakce na výsledek byla zpočátku rozpačitá. Itálie patří ve skupině vyspělých zemí k nejzadluženějším a jen příští rok musí refinancovat dluhy asi za 300 miliard eur.
Pozorně sledovaný poměr bid-to-cover, který vyjadřuje, jak vysoká byla po dluhopisech poptávka, činil 1,36. To znamená, že investoři chtěli nakoupit asi o 36 procent více papírů, než Itálie nabízela. To není výsledek, který by se dal označit jako výborný. V některých aukcích totiž bývá zájem proti nabídce i několikanásobný.
„Výsledek italské aukce není katastrofou, výnosy se snížily, ale bid-to-cover byl slabší, takže dluhová krize se projevuje dál,“ uvedla pro Reuters Audrey Childe-Freeman z JP Morgan Private Bank.
„Itálii čeká na začátku příštího roku masivní refinancování dluhu a to trhy zneklidňuje,“ hodnotil trvající nejistotu ohledně Itálie Carl Hammer ze švédské banky SEB.
Současné dluhopisové výnosy jsou pro Itálii neudržitelné
Sedmiprocentní výnos je v případě Itálie považován za dlouhodobě neudržitelný. Aby mohla Itálie s tak vysokým úrokem obsluhovat svůj dluh, musela by její ekonomika růst alespoň o čtyři procenta ročně. V současné době ale v podstatě stagnuje.
Itálie už ve středu prodala krátkodobé dluhopisy, jejichž výnosy prudce klesly. Tento segment trhu ale teď není příliš zajímavý, protože situace je tam celkově mnohem klidnější. Přispěla k tomu jednak likvidita od ECB, z části ale i zavádění úsporných opatření v Itálii. Situace na trhu papírů s delší splatností je ale naprosto odlišná.
ECB minulý týden vůbec poprvé nabídla tříleté úvěry s velmi nízkým úročením, aby na trhu pomohla zlepšit likviditu. Nabídky využilo 523 bank z celé eurozóny, které si celkem vzaly úvěry za 489,2 miliardy eur (zhruba 12,6 bilionu korun). Zatím ale není jasné, zda nějaká část těchto peněz šla i na nákup dluhopisů zemí na periferii eurozóny.
Italská vláda do konce ledna předloží další prorůstová opatření
Italský premiér Mario Monti dnes uvedl, že do konce ledna předloží další opatření na podporu hospodářského růstu. Soubor opatření má zahrnovat další kroky vedoucí k větší liberalizaci trhu, stejně jako reformu systému sociálního zabezpečení a trhu práce. Monti se vyjádřil i k dnešní aukci státních dluhopisů, její výsledek ho prý povzbudil.
Italský parlament minulý týden schválil soubor úsporných opatření, s jehož pomocí se má Itálie rychleji vymanit z dluhové krize. Smyslem prvních úsporných opatření bylo odvrátit hrozící hospodářský kolaps. Druhý soubor, který se teď připravuje, má zajistit, že se ekonomika vrátí k růstu. Itálie v rámci eurozóny tradičně zaostává, nová opatření tak ekonomice mají zajistit především větší konkurenceschopnost.
Monti také řekl, že se zasadí o to, aby měla Itálie moderní sociální systém. K tomu by měly nejvíce přispět reformy na trhu práce. Ten je obecně považován za příliš rigidní, protože nedává dostatečnou pružnost zaměstnancům ani zaměstnavatelům. Návrh podle premiéra budou mít 23. ledna na stole ministři financí Evropské unie.
