Odhady pětičlené rady nezávislých poradců ukazují na to, že hrubé pohledávky Německa za eurozónou dosahují kolem 3,5 bilionu eur (přes 87 bilionů korun). „Pokud přejde podstatná část z toho do platební neschopnosti, povede to k bankrotům malých a středních firem a ekonomika to odnese. Pokles by mohl dosáhnout 7-10 procent německého HDP,“ řekl Feld podle agentury Reuters.
Odchod Řecka by z hlediska rizik pro bankovní systém nebyl podle „moudrých“ už tak zásadní. Podle Felda ale existuje stále velké riziko, že takový krok by vedl investory k očekávání, že Atény budou následovat další ohrožené země se všemi důsledky pro jejich solventnost.
Feld také uvedl, že existuje několik možností řešení krize, přičemž „mnohé z nich nejsou moc pěkné“.
List Financial Times Deutschland minulý týden přišel s informací, že německé ministerstvo financí založilo pracovní skupinu k prostudování možného odchodu Řecka z eurozóny. Merkelová zatím stále tvrdí, že hodlá udržet Řecko v eurozóně. V Německu ale roste netrpělivost kvůli neschopnosti Atén dodržet podmínky finanční pomoci.
Pavel Kohout: Merkelová boduje v unii a chybuje v Řecku
Economist: náklady pomoci mohou překročit náklady rozpadu
Týdeník The Economist tento měsíc ve formě fiktivního dopisu vládního poradce pro kancléřku Angelu Merkelovou doporučil, aby vzhledem k vysokému riziku nákazy opustily měnovou unii spolu s Řeckem i ostatní krizí postižené a okrajové země, tedy Portugalsko, Irsko, Kypr a Španělsko. Obrana by se pak soustředila na Itálii jako jednoho ze základních a politicky nepostradatelných členů Evropské unie.
Týdeník na základě analýzy výnosů a nákladů konstatoval, že pokud se eurozóna pod vedením Berlína k razantnímu kroku neodhodlá, budou německé náklady pomoci zemím v krizi už brzy překračovat náklady rozpadu eurozóny.
