Rozpad eurozóny by Německo stál až 10 procent HDP
Odhady pětičlené rady nezávislých poradců ukazují na to, že hrubé pohledávky Německa za eurozónou dosahují kolem 3,5 bilionu eur (přes 87 bilionů korun). „Pokud přejde podstatná část z toho do platební neschopnosti, povede to k bankrotům malých a středních firem a ekonomika to odnese. Pokles by mohl dosáhnout 7-10 procent německého HDP,“ řekl Feld podle agentury Reuters.
Odchod Řecka by z hlediska rizik pro bankovní systém nebyl podle „moudrých“ už tak zásadní. Podle Felda ale existuje stále velké riziko, že takový krok by vedl investory k očekávání, že Atény budou následovat další ohrožené země se všemi důsledky pro jejich solventnost.
Feld také uvedl, že existuje několik možností řešení krize, přičemž „mnohé z nich nejsou moc pěkné“.
List Financial Times Deutschland minulý týden přišel s informací, že německé ministerstvo financí založilo pracovní skupinu k prostudování možného odchodu Řecka z eurozóny. Merkelová zatím stále tvrdí, že hodlá udržet Řecko v eurozóně. V Německu ale roste netrpělivost kvůli neschopnosti Atén dodržet podmínky finanční pomoci.
Pavel Kohout: Merkelová boduje v unii a chybuje v Řecku
Economist: náklady pomoci mohou překročit náklady rozpadu
Týdeník The Economist tento měsíc ve formě fiktivního dopisu vládního poradce pro kancléřku Angelu Merkelovou doporučil, aby vzhledem k vysokému riziku nákazy opustily měnovou unii spolu s Řeckem i ostatní krizí postižené a okrajové země, tedy Portugalsko, Irsko, Kypr a Španělsko. Obrana by se pak soustředila na Itálii jako jednoho ze základních a politicky nepostradatelných členů Evropské unie.
Týdeník na základě analýzy výnosů a nákladů konstatoval, že pokud se eurozóna pod vedením Berlína k razantnímu kroku neodhodlá, budou německé náklady pomoci zemím v krizi už brzy překračovat náklady rozpadu eurozóny.