„S politováním musím oznámit, že podepsání dohody mezi Washingtonem a Bukureští o rozmístění protiraket, komponentů světové obranné raketové sítě USA, v Rumunsku je jen jedním článkem řetězu událostí uplynulých dvou měsíců,“ řekl Lavrov srbskému listu Večernje Novosti.
Podle ruského ministra tyto události jen potvrzují americké přání urychlit naplnění svých plánů ohledně raketové obrany bez ohledu na oprávněné ruské obavy. Ruský ministr zahraničí také připomněl, že Spojené státy uzavřely podobné dohody s Tureckem, Polskem a Španělskem. „Zdá se, že seznam bude delší,“ dodal.
„Rusko je připraveno s USA a NATO pokračovat v rozhovorech o protiraketách,“ uvedl Lavrov. „Pokud ale naši partneři budou nadále ignorovat naše postoje, budeme muset zajistit státní bezpečnostní zájmy jinými metodami. Jako odpověď mohou být zavedena praktická vojensko-technická opatření. Ale na rovinu, rádi bychom se takovému vývoji vyhnuli,“ dodal ruský ministr.
Rozdílné pohledy na spolupráci
Protirakety NATO mají být do roku 2020 rozmístěny v rozsáhlé oblasti od polárního kruhu po Středozemní moře. Radary a odpalovací zařízení mají být zprovozněny v řadě evropských zemí včetně Rumunska, Polska nebo Turecka. Neklid Moskvy vyvolávají zejména budoucí základny v severní Evropě, kde by mohly být namířeny přímo proti ruským strategickým raketám.
USA v minulosti společně s NATO nabídly Rusům, aby se na vzniku nové protiraketové obrany podíleli. Představy o podobě spolupráce se ale rozcházejí. Zatímco Moskva stojí o společné rozhodování, Západ je ochoten jí jen zpřístupnit data o systému.
