Sarkozy bude usilovat o další prezidentský mandát
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy potvrdil, že hodlá kandidovat v listopadových primárkách své pravicové strany Republikáni k prezidentským volbám 2017. Oznámil to podle agentury Reuters na Facebooku. Sarkozy to také uvádí ve své nové knize, která podle agentury AFP vyjde ve středu.
„Rozhodl jsem se být kandidátem pro prezidentské volby (na jaře) 2017. Cítím, že mám sílu ke svedení této bitvy v této neklidné době naší historie,“ napsal exprezident na svém účtu na sociální síti. Podle AFP se podobně Sarkozy vyjádřil i v knize, kterou nazval Tout pour la France (Vše pro Francii).
Jednašedesátiletého šéfa Republikánů Sarkozyho v minulých volbách v roce 2012 porazil současný socialistický prezident François Hollande.
Kandidaturu v pravicových primárkách už oznámilo více než deset politiků. Hlavním Sarkozyho stranickým konkurentem bude bývalý premiér Alain Juppé. Ten v poslední době Sarkozyho v průzkumech veřejného mínění dosud vždy porážel.
Sarkozyho prezidentské tažení nezastaví ani vyšetřování z korupce |
---|
O druhé funkční období po pětileté přestávce hodlá podle svého prohlášení usilovat bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy (61). A to navzdory skutečnosti, že byl letos v únoru obviněn z nelegálního financování své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2012. - Letos v březnu potvrdil francouzský kasační soud legálnost pořízení telefonických odposlechů, které vedly v roce 2014 k obvinění Sarkozyho z korupce a úplatkářství. Verdikt znamená, že Sarkozymu hrozí soudní proces. - Sarkozy se stal prvním francouzským prezidentem od roku 1981, kterého nezvolili na druhé funkční období. - Za pět let v úřadu prezidenta od května 2007 do května 2012 se stal z politické hvězdy jedním z nejméně populárních prezidentů páté republiky. Oproti tomu na mezinárodní scéně vcelku bodoval. - Přezdívku hyperprezident mu vyneslo angažmá v řadě větších mezinárodních problémů. Vrátil Francii do struktur NATO, dohodl klid zbraní v rusko-gruzínském sporu o Jižní Osetii a výrazné bylo za něj i předsednictví Francie v EU. Francie také jako první země v roce 2011 vyslala své stíhačky nad Libyi zmítanou občanskou válkou. - Doma prosadil mnoho nepopulárních kroků a nesplnil řadu slibů, takže křeslo ve volbách v roce 2012 už neobhájil. V tažení proti nelegálním přistěhovalcům si v mnohém nezadal s krajní pravicí. A prosadil také zákon o zákazu zahalování muslimských žen či penzijní reformu zvyšující mimo jiné věk odchodu do důchodu z 60 na 62 let. Neustál ekonomickou krizi, když v lednu 2012 ratingová agentura Standard & Poor’s odebrala Francii nejvyšší rating AAA. - V listopadu 2014 Sarkozyho, kterého Francouzi přirovnávají k Napoleonovi pro jeho nižší postavu a vehemenci, znovu zvolili do čela největší pravicové strany Svaz pro lidové hnutí (UMP). - Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa se narodil 28. ledna 1955 v Paříži maďarskému šlechtici a Francouzce řecko-židovského původu. Nemá tradiční školu politické elity ENA, ale jen právnické vzdělání. V úřadu advokáta se ale dlouho neohřál. - Ve třiadvaceti se stal radním pařížského předměstí Neuilly-sur-Seine jako člen neogaullistické strany Sdružení pro republiku (RPR, dnes UMP; straně předsedal také od prosince 2004 do května 2007). V roce 1983 jej zvolili na této radnici starostou, jímž byl až do května 2002. - První ministerský úřad zastával u premiéra Eduarda Balladura, když od března 1993 do května 1995 šéfoval ministerstvu rozpočtu a byl zároveň mluvčím vlády. Do vlády usedl opět až v květnu 2002, kdy se stal ministrem vnitra (do března 2004); poté do listopadu 2004 šéfoval ministerstvu financí. Od června 2005 do března 2007 byl opět ministrem vnitra, než se v květnu 2007 stal prezidentem. - Nevelký rtuťovitý chlapík rozčeřil vody i osobním životem, když se po rozvodu s druhou manželkou Cécilií v únoru 2008 oženil s italskou zpěvačkou a exmodelkou Carlou Bruniovou; v říjnu 2011 se jim narodila dcera Julia. Z předchozích dvou manželství má Sarkozy tři syny. - Po porážce v prezidentských volbách v roce 2012 se stáhl z politiky. Politické body ztratil na jaře 2013, když po zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonické hovory kvůli údajnému nelegálnímu financování jeho někdejší kampaně, přirovnal postup vyšetřovatelů k praktikám bývalé tajné služby Stasi ve východním Německu. - Na jaře 2013 byl také Sarkozy vyslýchán jako podezřelý kvůli zneužití peněz miliardářky a dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové pro svou volební kampaň v roce 2007, jeho vyšetřování bylo pak zastaveno. |