Saúdové se chtějí zbavit gastarbeitrů
V zemi se zhruba 27 miliony obyvatel pracuje podle odhadů na osm milionů cizinců legálně a další dva až tři miliony nezákonně. Cizinci se dělí na dvě skupiny – jedna se uplatňuje ve vysoce kvalifikovaných povoláních, pro něž Saúdové nemají vzdělání, a druhá vykonává podřadnou práci, na kterou nemají chuť.
Mladí se do firem nehrnou
Problém nezaměstnanosti se týká hlavně mladých. Její míra loni dosáhla dvanácti procent, ze tří čtvrtin se na ní podílejí lidé ve věku 20 až 29 let. Většina Saúdů předpokládá, že po studiu dostane práci ve veřejném sektoru, v soukromých firmách pracuje ani ne každý desátý, uvedl list Wall Street Journal.
Míst mimo privátní sféru je ale stále méně a pokus přesunout do ní pracovníky ztroskotává na několika faktorech. Soukromníci nabízejí platy, které nejsou pro místní atraktivní, k tomu relativně dlouhou pracovní dobu a požadují vděk. Server Saudi Gazette citoval studii, podle níž 45 procent mladých odmítlo práci v soukromé firmě kvůli „přístupu zaměstnavatele“. Absolventi místních škol navíc často nedosahují kvality cizinců.
Kvóty pro cizince
Vláda v uplynulých letech zavedla program, který rozděluje firmy podle odvětví a velikosti a stanovuje kvóty pro cizince. Společnosti, které limity nesplní, čelí postihům a její zahraniční zaměstnanci ztrátě pracovního povolení. „Asi 250 tisíc firem z oblasti obchodu, průmyslu a služeb bylo varováno, že jejich pracovní povolení nebudou obnovena, protože selhaly natolik, že nedokázaly zaměstnat byť jediného Saúda,“ uvedlo před pár dny ministerstvo práce. Podle něj tak hrozí deportace až dvěma milionům lidí.
Aktivitu v těchto dnech převzaly bezpečnostní složky. Zaměřily se na všechny, kteří nějakým způsobem porušují pracovní zákony. Provádějí razie a vykazují ze země tisíce cizinců. Zásahy hodně dopadly například na Jemence, kterých je podle Reuters v království přes milion. „Jemenské ekonomice to způsobí velké škody, její páteří jsou emigranti, kteří ročně posílají domů dvě miliardy dolarů,“ citovala agentura poradce premiéra země Radžída Badího. Tažení proti cizincům vylekalo také třeba Indii, začala situaci řešit na diplomatické úrovni.
