„Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky. Nepočítá se proto s jeho žádostí o vojenskou podporu NATO,“ řekl Stoltenberg telefonicky stanici BBC. Připomenul, že aliance už v roce 2013 kvůli syrské krizi rozmístila na jihovýchodě Turecka obranný systém Patriot.
Turecko v pátek začalo bombardovat pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Reagovalo na atentát, při němž 20. července v Turecku zahynulo 32 lidí a k němuž se přihlásil IS.
| Turecko bude chtít zřejmě slyšet, že je s ním NATO solidární |
|---|
| Určitý výraz podpory a solidarity Severoatlantické aliance (NATO) s Tureckem v jeho boji s terorismem bude podle diplomatů s největší pravděpodobností výsledkem úterního mimořádného jednání velvyslanců členských zemí NATO. Turecko o svolání schůzky požádalo na základě čtvrtého článku alianční smlouvy po sérii teroristických útoků z minulých dní. |
Turecko zaútočilo i na Kurdy
Stoltenberg ocenil, že se Turecko rozhodlo proti IS bojovat, ale řekl také, že by „sebeobrana měla být přiměřená“. Narážel tak na to, že Turecko současně s kampaní proti IS spustilo útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Strana po letech bojů v roce 2012 přistoupila na mírové rozhovory s vládou v Ankaře. K ničemu zatím nevedly, původní násilí spojené s bojem Kurdů za větší autonomii se zmírnilo. Kurdští povstalci a Turecko „se léta snaží najít politické řešení a to by nemělo ustat,“ řekl generální tajemník NATO.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes ale v Lisabonu prohlásil, že PKK se nikdy nevzdala terorismu. „Nikdy jsme neřekli, že jsme ukončili proces mírových jednání, ale PKK je nikdy nerespektovala,“ řekl. PKK podle něj těží se situace v regionu a obnovila „teroristické útoky v Turecku“. „Proto jsme zahájili útoky také na cíle PKK v severním Iráku,“ prohlásil.
Stoltenberg: Prokurdská strana vyzývá k boji
Obvinil rovněž prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP), která se v červnových volbách dostala překvapivě do parlamentu, když získala 80 mandátů, že je spojencem PKK. „HDP by mohla být významným prostředníkem, ale místo toho vyzývá kurdské občany, aby se ozbrojili, manifestovali a narušovali veřejný pořádek,“ sdělil ministr.
Volby se konaly začátkem června, ale vítězná Strana spravedlnosti dosud nedokázala sestavit vládní koalici. HDP s ní odmítá jít do vlády a její vedení tvrdí, že se Strana spravedlnosti už připravuje na předčasné volby a kampaní proti PKK a chce co nejvíc poškodit HDP.
