„Oproti předkrizovému roku 2008 zaznamenaly malé a střední podniky pokles o téměř 46 tisíc zaměstnanců,“ upozorňuje v analýze rezort hospodářství, přičemž právě v těchto firmách pracuje většina Slováků. Dávají práci 1,3 milionu lidí, zbylý půlmilion pracuje ve velkých korporacích.
Rychlejší zotavení z krize malým a středním firmám zhoršuje výše daní, odvodů a různých poplatků. Vysokou zátěž potvrdila studie Sberbank, podle které malý podnikatel s obratem do jednoho milionu eur zaplatí měsíčně do státní kasy 2400 eur. Většina sumy, téměř 1350 eur, jde daňovým úřadům a zbytek na zdravotní a sociální odvody. „Jde o poměrně vysokou zátěž,“ konstatuje analytik banky Mário Strešnák.
Stát firmám nepomáhal
Za poslední roky, kdy byly menší podniky výrazně ovlivněné krizí, jim stát k nadechnutí nepomáhal, zachoval se přesně naopak. Zrušil rovnou daň, pro firmy z roku na rok stoupla z 19 na 23 procent. Zvýšil nejnižší povinnou hranici odvodů pojišťovnám a zpřísnil podmínky pro dohodáře.
Firmy tak kromě narůstajících problémů se získáváním objednávek a rozšiřujícím se neplacením musely během složitého období odvádět víc, nastudovat několik novel zákoníku práce a srovnat se se zvýšením minimální mzdy.
Rýsuje se daňová licence
Růst jejich zátěže navíc zatím nekončí, a to navzdory tomu, že ministerstvo hospodářství v analýze varuje před negativními dopady tohoto kroku. Už se totiž rýsuje podoba daňové licence, kterou od jara 2015 chystá ministerstvo financí.
Poplatek, jenž reaguje na stav, kdy více než 60 procent firem platí nulovou daň, by měl v průměru činit tisíc eur. Zproštěna od něj má být jen nově vzniklá společnost či podnik v platební neschopnosti. Konkrétní podmínky a víceré diferencované sumy licence se však teprve připravují.
