Primární rozpočet centrální vlády nezahrnuje splátky dluhů a rozpočty organizací sociálního zabezpečení a místních samospráv. Liší se od údajů, které sledují věřitelé Řecka, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Naznačuje ale stav financí země, napsala agentura Reuters.
Vláda počítala s tím, že vykáže za čtyři měsíce schodek primárního rozpočtu 287 milionů eur. Daňové příjmy za leden až duben činily 14,29 miliardy eur a byly v souladu s vládním očekáváním. Výdaje dosáhly 16,32 miliardy eur, což bylo o dvě miliardy méně, než vláda plánovala.
Země, která se potýká s nedostatkem hotovosti, musela podle Reuters snížit své výdaje, aby mohla splnit veškeré své závazky. Podle bývalého náměstka ministra financí Christose Staikurase z opoziční Nové demokracie se za snížením výdajů skrývá zdržování plateb v oblasti mandatorních výdajů týkajících se například správ sociálního zabezpečení, zdravotnictví a různých úrovní státní správy, včetně krajů a obcí.
| Řecko opět v recesi |
|---|
| Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Hrubý domácí produkt Řecka se proti předešlému čtvrtletí snížil o 0,2 procenta, když v předešlých třech měsících klesl o 0,4 procenta. |
| Zpět na sestupnou dráhu po nadějném vývoji loňského roku vyslaly hluboce zadluženou zemi nové politické otřesy, předčasné volby a protahovaná jednání nové vlády s věřiteli. Tento vývoj podkopal důvěru podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku, řekl agentuře Reuters Nikos Magginas, který působí jako hlavní ekonom v National Bank of Greece. |
Vláda stahuje veškerou volnou hotovost
Zároveň se vláda v Aténách rozhodla zabrat oproti dluhopisům veškerou volnou hotovost na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích. Peníze měly dodat také kraje a 325 obcí, z nichž se k tomuto kroku podle posledních informací odhodlaly jen dvě. Starostové to zdůvodnili obavami o budoucnost svých finančních prostředků. Vláda, která doufala, že tak shromáždí ve státní kase kolem 2,5 miliardy eur, se tak musela doposud spokojit jen s 600 miliony eur.
Vláda si prodlužuje po finanční stránce život, jak jen může. V současnosti je prakticky na konci svých možností. Atény stále čekají na konečné rozhodnutí eurozóny o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z končícího záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto v dubnu.
Čeká se na reformy
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Podle řeckých médií Atény doufají, že konečná dohoda padne „za pět minut dvanáct“ při setkání řeckého premiéra Alexise Tsiprase s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Rize během summitu Východního partnerství ve dnech 21. a 22. května. Řecká vláda se domnívá, že možná je jen „politická dohoda“, tedy domluva mezi vrcholnými představiteli bez zohlednění ekonomických kritérií požadovaných mezinárodními věřiteli.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
