Porážku krajní pravice i úspěch možného kandidáta konzervativců pro nadcházející prezidentské volby předpovídají modely zveřejněné po druhém kole francouzských regionálních voleb, které stejně jako kolo první provázela velmi nízká účast. Národní sdružení (RN) Marine Le Penové nemíří do čela žádného ze třinácti francouzských regionů. Zklamáním jsou volby ale i pro Republiku v pohybu (REM) současného prezidenta Emmanuela Macrona.
Dnešní volby byly posledním „demokratickým cvičením“ před bitvou o prezidentský úřad, která se chystá na duben příštího roku. V jejím druhém kole se očekává repríza duelu z roku 2017, tedy souboj mezi Macronem a šéfkou krajní pravice Le Penovou. Jejich strany Republika v pohybu (REM) a Národní sdružení (RN) v prvním kole regionálních voleb minulou neděli zaostaly za průzkumy a před druhým kolem napjaly veškeré síly, aby motivovaly voliče pro cestu k urnám.
RN mohlo pomýšlet na vítězství zejména v jihovýchodním regionu Provence-Alpes-Cote d'Azur, podle odhadu agentury Ipsos ale ve druhém kole jeho kandidátku se ziskem skoro 58 procent hlasů porazilo uskupení tradičnější pravice v čele s republikánem Renaudem Muselierem.
„Pokud jej potvrdí oficiální výsledky, selhání RN ve snaze zvítězit ve kterémkoli ze dvanácti pevninských regionů Francie by mohlo vzít vítr z plachet jeho kandidátce Marine Le Penové na její cestě k prezidentským volbám příští rok,“ hodnotila agentura AP.
Výsledky takzvaných exit pollů, tedy průzkumů mezi voliči u volebních místností, naopak přináší další vzpruhu pro Xaviera Bertranda, z něhož se stává favorit pro prezidentské volby v táboře tradiční pravice, kterou ztělesňují především Republikáni (LR).
Bývalý člen LR Bertrand dnes zřejmě obhájil pozici šéfa severního regionu Hauts-de-France a po zveřejnění odhadů potvrdil ambice kandidovat na hlavu státu. „Tento výsledek mi dodává sílu jít vstříc všem Francouzům,“ citoval ho deník Le Monde.
Na většině míst bylo dnes možné hlasovat do 18:00, jednotlivé prefektury ale mohly čas pro hlasování prodloužit až o dvě hodiny. Využila toho zejména velká města jako Paříž, Lyon, Marseille nebo Bordeaux, kde mohli voliči odevzdávat hlasy až do 20:00.
K páté hodině odpoledne dosáhla volební účast necelých 28 procent. Při prvním kole minulou neděli byla k vidění rekordní volební neúčast ve výši 66,7 procenta, což analýzy francouzských médií vysvětlovaly pandemií i počasím. Původně se měly regionální volby konat už v březnu, kvůli pandemii koronaviru však vláda termín posunula na stávající datum. Prezident Macron dokonce původně prosazoval, aby se regionální volby konaly až po prezidentských volbách.
Média odhadovala, že i dnes část ze 48 milionů oprávněných voličů nevyužije svého práva volit kvůli obavám z šíření koronaviru. Dalším důvodem neochoty přijít k volebním urnám bylo příjemné letní počasí, které mnohé Francouze, po měsících omezení pohybu a cestování, vylákalo k moři.
Třetím často zmiňovaným důvodem je snaha poslat politikům vzkaz, že s nimi voliči nesouhlasí nebo jednoduše o veřejné dění nemají zájem. Část pozornosti veřejnosti ubral také sobotní začátek cyklistického závodu Tour de France. Účast by podle průzkumů nakonec mohla dosáhnout 36 procent.
