Pokud se klíčem k určování podílu na společné pomoci stane loňská výše HDP, Polsko by mělo přispět zhruba 5,8 miliardy eur, uvedla tamní agentura IAR s odvoláním na neoficiální zdroj. Také polský ministr pro evropské záležitosti Mikołaj Dowgielewicz mluvil o „výrazně méně“ než deseti miliardách eur.
Polsko by peníze do Mezinárodního měnového fondu sehnalo z devizových rezerv své centrální banky, které podle listu Gazeta Wyborcza činí 74,3 miliardy eur. Sáhnout na devizové rezervy by v případě souhlasu vlády s půjčkou mohla i Česká republika. Slovensko jako člen eurozóny by do společné kasičky přispělo přibližně 1,56 miliardy eur, napsaly slovenské servery, mluvilo se ale také o dvou miliardách eur. Záleží na distribučním klíči, který se ještě může změnit. „Slovensko by si v případě potřeby čerpání toho úvěru na půjčku pro MMF půjčilo od Evropské centrální banky,“ sdělil deníku E15 mluvčí slovenského ministerstva financí Martin Jaroš.
V praxi by to vypadalo tak, že by si Slovensko půjčilo dvě miliardy eur od Evropské centrální banky (ECB) a ihned je půjčilo fondu. Pokud by šlo o půjčku na rok, za dvanáct měsíců by ji dostalo od MMF zpět a obratem ji vrátilo ECB. Od ECB by si Slováci půjčili s procentním úrokem a MMF by půjčovali s úrokem 0,15 procenta. Roční půjčka by tedy Slovensko vyšla na sedmnáct milionů eur, ale jen za předpokladu, že by dlužníci peníze vrátili. V případě Maďarska je situace složitější. Země, jejíž státní dluh činí osmdesát procent HDP, se sama chystá čerpat peníze od MMF. Podle některých interpretací dohody na summitu jsou země čerpající peníze z MMF od příspěvku osvobozeny, podle serveru portfolio. hu by ale měly platit všechny signatářské státy. Premiér Viktor Orbán však platbu Maďarska do MMF v rozhovoru pro státní televizi vyloučil.
