Summit NATO v Haagu bude řešit pět procent HDP na obranu, španělskou výjimku i pomoc Ukrajině
Severoatlantická aliance je na rozcestí. V Haagu v úterý začíná dvoudenní summit NATO, na kterém se bude rozhodovat o nejzásadnějších změnách od konce studené války. Lídři členských zemí mají na stole návrh na dramatické navýšení obranných výdajů až na pět procent HDP a jasné potvrzení kolektivní obrany. Česko jede do Nizozemska s cílem prosadit další pomoc Ukrajině a silnější, akceschopnější NATO tváří v tvář ruské hrozbě.
V úterý odpoledne začne dvoudenní summit zemí NATO v nizozemském Haagu. Klíčovými body jednání jsou navýšení výdajů na obranu na pět procent HDP a potvrzení závazku spojenců ke kolektivní obraně podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Česká delegace chce prosadit pokračování podpory napadené Ukrajiny a také podpořit silnější alianci, která bude schopna čelit dlouhodobé hrozbě ze strany Ruska.
Podle ministerstva zahraničí čelí Evropa největším bezpečnostním výzvám od druhé světové války; tou největší je Rusko. Česká diplomacie proto usilovala o to, aby se Ukrajina summitu zúčastnila v odpovídajícím formátu. „Čím silnější bude Ukrajina, tím menší hrozbou pro nás bude Rusko,“ uvedla Aneta Kovářová z ministerstva zahraničí. Podle zdrojů ČTK se Česku podařilo prosadit do závěrečné deklarace podporu Ukrajiny i označení Ruska za přímou hrozbu pro spojence.
Pět procent HDP na obranu
Nejdůležitějším bodem jednání bude návrh na postupné navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl, aby z této částky šlo 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na výdaje spojené s budováním infrastruktury, zdravotnických zařízení a kyberbezpečnostních opatření. Česko je podle ministerstva zahraničí i prezidenta Petra Pavla připravena tento návrh podpořit. „Tento závazek by měl současně přispět ke spravedlivějšímu sdílení nákladů mezi spojenci,“ uvedlo ministerstvo. O konkrétním časovém rámci se nadále jedná, obecně se mluví o roce 2032 jako o cílovém termínu.
Program summitu se mírně zkrátil kvůli očekávané účasti Donalda Trumpa. Organizátoři se chtějí vyhnout podobné situaci, jaká nastala při nedávném setkání zemí G7, které Trump opustil předčasně. V rámci summitu se v úterý uskuteční také plenární zasedání Fóra obranného průmyslu. Zúčastní se ho ministři obrany členských států NATO a zástupci průmyslových firem, včetně Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP), Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a zbrojařské skupiny Colt CZ Group SE (Colt CZ). Večer pak nizozemský král Willem-Alexander uspořádá slavnostní večeři pro premiéry a hlavy států. Účast na ní přislíbil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Formální jednání předsedů vlád a hlav států je naplánováno na středeční dopoledne. Každý lídr bude mít na úvodní prohlášení vyhrazeny tři minuty.
Španělsko si vyjednalo výjimku
Výhrady k pětiprocentnímu cíli výdajů na obranu vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez, který požádal o výjimku. Závazek by byl pro Španělsko „nerozumný a neslučitelný se sociální politikou jeho vlády, uvedl na vysvětlení. Závěrečná deklarace bude výjimku reflektovat.
Pozornost přitáhla také otázka postoje Slovenska, kde premiér Robert Fico minulý týden naznačil možnost vystoupení země z NATO a přijetí neutrality. Prezident Peter Pellegrini však po schůzce se zástupci vlády i opozice potvrdil, že Slovensko zůstává jednotným a odpovědným partnerem v rámci aliance.
Pokud se lídrům během summitu podaří dohodnout na zvýšení výdajů, jasné podpoře Ukrajiny a zachování jednoty aliance, může setkání v Haagu představovat důležitý krok k modernímu a odolnému NATO.
VIDEO: Vzpínající se lev a Pavučina: dvě citelné rány pro dva blízké spojence - Rusko a Irán, tvrdí analytik Bříza pořadu FLOW
