Trump může Evropě odpojit internet. A starý kontinent s tím nic nenadělá
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znovu odhalil zranitelnost Evropy. Letitý spojenec USA je totiž závislý na americké infrastruktuře – a Spojené státy ho mohou kdykoli odstřihnout od online světa, upozornil server Politico.
V době, kdy Donald Trump zvyšuje sázky v geopolitickém pokeru, mu Evropa svou obrovskou závislostí na několika amerických firmách přihrála do ruky trumf. Kontinent je totiž prakticky zcela závislý na poskytovatelích cloudových služeb ze Spojených států.
Takzvaný cloud computing je jakousi životní mízou internetu, která pohání vše od e-mailů přes streaming videí až po průmyslové zpracování dat a vládní komunikaci. Pouhé tři americké firmy – Amazon, Microsoft a Google – ovládají více než dvě třetiny regionálního trhu. Evropská existence na internetu tak závisí na společnostech, které se stále více sbližují s Trumpem, aby se vyhnuly hrozícím regulacím a pokutám.
Zastánci větší evropské suverenity již dlouho vyjadřují obavy, že americké úřady mohou díky svým zákonům špehovat citlivá data Evropanů uložená na serverech v amerických rukou. V aktuální geopolitické situaci sílí podezření, že Washington využije svou technologickou převahu jako zbraň. Tento strach se ještě prohloubil poté, co hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan přišel o přístup ke své e-mailové schránce Microsoftu, když ho USA zařadily na svůj seznam sankcionovaných osob v návaznosti na zatykače vydané na vysoce postavené izraelské činitele.
Trump je nepředvídatelný
Trumpovo nepřátelství vůči Evropské unii není tajemstvím. „Trump opravdu nenávidí Evropu. Myslí si, že jediným účelem EU je ‚podrazit‘ Ameriku,“ uvedl pro Politico Zach Meyers, výzkumný ředitel bruselského think-tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí nebo jiný krok, který poškodí evropské zájmy, není tak nepravděpodobná, jak by se mohlo zdát před šesti měsíci.“
Zruší Trump cloudové služby v Evropě? „Nevím, ale nikdy jsem nečekal, že USA budou vyhrožovat převzetím Grónska. To je šílenější než zrušení cloudu,“ prohlásil generální ředitel rakouské cloudové firmy Anexia Alexander Windbichler. Podle něj měla Evropa už dávno řešit svou nezdravou závislost na amerických firmách.
Varovné signály se začaly objevovat několik měsíců poté, co se Trump vrátil do Bílého domu. Evropští politici a firmy od jara upozorňují na to, že výpadek cloudových služeb je dnes reálným rizikem. „Cloud je jako kohoutek s vodou. Co když se v určitém okamžiku zavře?“ řekl Benjamin Revcolevschi, šéf francouzské firmy OVHcloud. Německý europoslanec Matthias Ecke dodal, že Evropa se už nemůže spoléhat na USA jako na partnera, který bude chránit její digitální suverenitu.
Americká vláda by teoreticky mohla nařídit cloudovým společnostem, aby zastavily poskytování služeb v Evropě. A ačkoli jejich přerušení zůstává extrémním scénářem, americké technologické giganty již tuto možnost nevylučují.
Microsoft i Amazon se připravují
Americké společnosti se snaží Evropany uklidnit. Microsoft přidal do smluv klauzule zajišťující nepřetržitý provoz služeb a tvrdí, že by se případným příkazům bránil u soudu. Amazon zase reorganizoval svůj evropský cloudový byznys tak, aby působil „nezávisle“ a připravil zaměstnance na možné dotazy ohledně sankcí.
Otázkou však zůstává, zda by se technologické giganty skutečně dokázaly postavit americké vládě. Microsoft se odmítl vyjádřit k přesné roli, kterou sehrál v odpojení Khanovy e-mailové schránky, a poskytl pouze obecné vyjádření: „Společnost v žádném okamžiku nepřerušila ani nezastavila poskytování služeb Mezinárodnímu trestnímu soudu.“
„Americké společnosti musejí samozřejmě dodržovat americké zákony,“ podotkla ke kauze finská poslankyně Evropského parlamentu Aura Sallaová. „Pro Evropany to znamená, že nemůžeme důvěřovat spolehlivosti a bezpečnosti operačních systémů amerických společností,“ dodala bývalá šéfka lobbistů společnosti Meta v Bruselu.
Politici a odborníci se zasazují o skutečnou evropskou technologickou alternativu. „Máte pocit, že stačí jedno nařízení a ztratíte přístup ke kritické infrastruktuře a důležitým technologiím,“ uvedla Francesca Briaová, profesorka inovací na University College London. „Je jasné, že Evropa nesmí být závislá na žádné vnější síle, která má moc ji odpojit.“
Záložní plán za 300 miliard eur
Tlak na to, aby se Evropa odpoutala od amerických technologií, narůstá – ale naráží na tvrdou realitu: Zbavit se technologické dominance Spojených států nebude snadné ani levné.
„Pokud se podíváte na cloud, umělou inteligenci nebo na datová centra, bohužel neexistují dostatečné alternativy k nabídce amerického digitálního průmyslu,“ přiznal bývalý německý ministr financí Jörg Kukies, když vyzval EU, aby postupovala opatrně v otázce odvetných celních opatření proti Trumpovi.
Ambiciózní strategií, která má tuto závislost narušit, je projekt EuroStack. Iniciativa, která počítá s náklady až 300 miliard eur, má Evropě zajistit soběstačnost v oblasti cloudových služeb, softwaru i digitální infrastruktury. Podporovatelé plánu chtějí, aby státy při zadávání zakázek upřednostňovaly evropské firmy, zavedly kvóty pro vládní nákupy a zřídily speciální fond na podporu domácího technologického průmyslu.
„Na tomto přístupu není nic výjimečného – podobné nástroje využívají i Spojené státy, kde veřejné zakázky pomohly vyrůst dnešním technologickým gigantům,“ uvádějí autoři strategie. Přes svou ambicióznost ale iniciativa zatím čelí pochybnostem o realizovatelnosti. „Na tento projekt žádají spoustu peněz. Stovky miliard. Představa, že se zázračně objeví, je dost fantazijní,“ říká Zach Meyers z CERRE.
Přesto iniciativa získává podporu napříč Evropou. Objevila se i v německé koaliční dohodě a zvažuje se také zavedení pravidla, které by evropským firmám zaručilo imunitu vůči zahraničním zákonům. To je ale politicky citlivé – některé evropské země totiž nechtějí ohrozit vztahy s USA.
Místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová, která má na starosti digitální agendu, se nyní snaží projekt vyvést z patové situace. Díky její iniciativě tak roste tlak na to, aby Evropa přestala spoléhat na americké firmy a bez výčitek podpořila domácí technologie. „Evropa slepě věřila, že USA budou vždy na její straně,“ okomentovala plán profesorka Francesca Briaová z University College London. „Situace se nyní jeví zcela odlišně.“
