Na závěr dvoutýdenního summitu v Limě se očekává usnesení více než 190 zemí o tom, jak k ochraně klimatu a zpomalení růstu teploty na planetě přispějí. To pak bude zahrnuto do nové klimatické dohody, která se má uzavřít příští rok v Paříži. Bohaté země chtějí, aby se text usnesení soustředil hlavně na to, jaké kroky je třeba podniknout ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících oteplování planety. Odmítají, aby v něm byly závazky ohledně finanční pomoci chudým zemím na boj s následky klimatických změn.
Každoroční klimatické konference OSN jen málokdy končí podle plánu, letošek tedy není výjimkou, připomíná agentura AP. Klíčovou otázkou nadále zůstává, jak rozdělit mezi jednotlivými zeměmi světa náklady, jež je třeba vydávat na následky oteplování klimatu. Vědci se shodují na tom, že za těmito změnami stojí lidská činnost - a to hlavně spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Tradičně byly největšími znečišťovateli ovzduší západní země. Nicméně v současnosti nejvíce emisí CO2 vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby.
