„Jsme na sekundárním trhu. Neřeknu vám ale, co nakupujeme, anebo v jakých objemech,“ řekl Trichet rozhlasové stanici Europe 1. „Ty objemy jsou pochopitelně známé, v tom jsme naprosto transparentní,“ dodal. Jak dlouho ECB na trhu zůstane, Trichet odmítl sdělit.
Na sekundárním trhu se obchodují dluhopisy, které už stát dříve prodal investorům, takže nyní je může vlastnit prakticky kdokoli. Jedině na tomto trhu také může ECB státní dluhopisy nakupovat. Na primárním trhu, což je místo, kde vlády prodávají své dluhopisy investorům, ECB státní dluhopisy nakupovat nesmí. Tím by vlády de facto přímo dotovala.
Trichet: Hrozí největší krize od první světové války
Trichet dnes obhajoval dosavadní kroky své instituce, včetně kontroverzního nákupu státních dluhopisů některých zemí eurozóny. Šéf ECB ale nepředpokládá, že právě ECB by měla být dlouhodobě tou hlavní institucí, která bude v eurozóně hasit problémy.
„Toto je nejhorší krize od druhé světové války, a pokud by klíčoví představitelé neučinili důležitá rozhodnutí, mohla to být nejhorší krize od první světové války,“ řekl Trichet.
I když Trichet neřekl, jaké dluhopisy ECB nakupuje, podle obchodníků je zjevné, že jsou to dluhopisy Itálie a Španělska. Jejich výnosy totiž dnes pokračovaly v poklesu, který přesáhl celý procentní bod. V případě italských dluhopisů se splatností deset let výnos klesl na 5,13 procenta, u španělských dluhopisů na 5,05 procenta. Podle analytiků je nutné, aby ECB na trhu zůstala, jinak hrozí, že investoři začnou italské a španělské papíry znovu prodávat.
Trichet řekl, že nákup dluhopisů je obecně efektivním způsobem, jak obnovit stabilitu. ECB totiž může svůj názor na to, kde by měly být sazby, ihned přenést na trh. „Už poměrně dlouho, respektive od května 2010, máme nové, řekl bych nekonvenční opatření, které nám umožňuje snažit se o lepší transmisi (těch měnových rozhodnutí),“ řekl Trichet.
ECB volá po rychlejším zavedení dohod do praxe
ECB vstoupila na trh a začala nakupovat italské a španělské státní dluhopisy v pondělí. Vynutila si tak výrazný pokles výnosů, díky čemuž klesly náklady na obsluhu státního dluhu obou zemí. Itálie a Španělsko jsou nyní v centru pozornosti většiny investorů, kteří se obávají, že by se na tyto dvě země mohla rozšířit dluhová krize.
„My teď mám v mezinárodní ekonomice problém důvěry,“ poznamenal Trichet a dodal, že vlády by měly do legislativy svých zemí urychleně zakomponovat opatření dohodnutá na summitu eurozóny. Ten se konal 21. července a mimo jiné se na něm dohodla pravidla rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny. Schválen byl také druhý záchranný úvěr pro Řecko. K němu by měli přispět i soukromí věřitelé.
„Teď potřebujeme, aby vlády dělaly to, co my považujeme za jejich práci. Žádáme, aby všechna rozhodnutí přijatá 21. července, byla co nejdříve zavedena do praxe,“ řekl Trichet.
