Ukrajinský parlament schválil vyhlášení válečného stavu. Profesor Galeotti: Je to domácí politizování | E15.cz

Ukrajinský parlament schválil vyhlášení válečného stavu. Profesor Galeotti: Je to domácí politizování

lie
vaj
ČTK

Ukrajinský parlament v pondělí večer po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu ráno a potrvá do 27. prosince. K napjaté situaci se během dne vyjádřilo světové společenství, Londýn označil jednání Ruska za akt agrese. Obavy z případné ruské invaze ale částečně míní Mark Galeotti z pražského Institutu mezinárodních vztahů. „Není to předehra k invazi, spíše pokus o vytvoření politického tlaku,“ míní akademik.

Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019. V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců.

Text výnosu v noci na pondělí schválila ukrajinská bezpečnostní rada. Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. Zraněni přitom byli tři ukrajinští námořníci. Rusko prostřednictvím své ombudsmanky ujistilo, že tři zranění Ukrajinci nejsou v ohrožení života.

Ukrajina a Rusko se mezitím vzájemně osočují z odpovědnosti za incident. Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k zavedení stanného práva a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.

Napětí v Černém moři: Ukrajina obvinila Rusko ze střelby na lodě. Porošenko svolal válečný kabinet

Incident „páchne volebními hrami“, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov v první reakci Kremlu. Šlo o „jednoznačnou provokaci“ Kyjeva, tvrdí šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a vyzývá Západ, aby pomohl přivést k rozumu ukrajinské politiky, kteří "se pokoušejí získat politické body válečnickou hysterií".

Vyhlášení válečného stavu, který v zemi bude platit 30 dní, může podle agentury AP znemožnit zahájení prezidentské volební kampaně, které je naplánováno na 30. prosince. Někteří poslanci proto obvinili Porošenka z pokusu ovlivnit blížící se prezidentské klání.

Prezidentské volby na Ukrajině mají být v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá.

Analýza: Režisér Stone nechal Putina mluvit, vynikla tak ruská z nouze ctnost

K incidentu se mezitím vyjádřily i politické špičky dalších zemí. Podle mluvčího britské premiérky Theresy Mayové se Rusko dopustilo aktu agrese proti Ukrajině. Německá kancléřka Angela Merkelová v telefonátu slíbila Porošenkovi všestrannou pomoc při urovnání krize.

Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Podle mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance.

„Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle dosud známých skutečností nebyl žádný důvod,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. „Nic nenaznačuje, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné,“ napsalo francouzské ministerstvo zahraničí. Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Podle Varšavy by Západ měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku.

Rusko potřebuje terapii, říká novinář Peter Pomerancev

Profesor Mark Galeotti z pražského Institutu mezinárodních vztahů na svém Twitteru napsal, že Rusko využívá současnou situaci k vytvoření tlaku na Ukrajinu. „Moskva jednoznačně usiluje o to, aby se Azovské moře stalo ruskou pákou proti Kyjevu. Chce ukázat vojenskou a geopolitickou převahu, ale agresi chce předvést pouze v omezeném množství,“ myslí si.

Moskva podle něj vytváří na Kyjev i ekonomický tlak, který nejvíce dopadá na města Mariupol, Berďansk a Heničesk. Ta kvůli konfliktu přichází o přístavní, pilotní a tranzitní poplatky. „Není to ale předehra k invazi, spíše pokus o vytvoření politického tlaku,“ napsal Galeotti. Vyhlášení válečného stavu ze strany prezidenta Porošenka je podle něj domácím politizováním.

„Volání po západní pomoci v Azovském moři je nepraktické, nebezpečné a ilegální a Moskva se ho nemusí bát. Samozřejmě zde budou prohlášení o podpoře a obavách, která se vydat musí, i když nemají prakticky žádný smysl,“ myslí si Galeotti. Pro země, které Ukrajině nabízí pomoc, by podle něj bylo výhodnější, kdyby pokryly ztracené příjmy a investice v Mariupolu a dalších městech. Vyšlo by to prý levněji než jakékoli otevřené použití síly. Navíc by takový čin údajně představoval skutečný závazek a podkopal politicko-ekonomickou sázku Ruska na jednu kartu.

O čem svědčí Svědkové putinovi

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.

Z porušování mezinárodního práva se vzájemně obviňují obě strany. „Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami,“ zdůrazňují Ukrajinci. „Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského (...), které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu,“ prohlásil dnes na ukrajinskou adresu ruský ministr Lavrov.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci okamžitě otevřít Kerčský průliv pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.

Policie zadržela na pražském letišti ukrajinského poslance, snažil se zaplatit falešnými eury

Autor: lie, vaj, ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud