Údaje se víceméně shodují s čísly, které už na podzim uvedl náměstek ministra vnitra Sergej Bulavin - podle něj se v průměru v obálce předává okolo 250 tisíc rublů (asi 158 tisíc korun), v „komerčních případech“ tři miliony (asi 1,9 milionu korun). Policisté však vycházejí jen z odhalených případů korupce, které podle pesimistů představují pouze pověstnou špičku ledovce.
Zdražení služeb úplatných úředníků si experti vysvětlují novým protikorupčním zákonem z loňského jara, který na podnět prezidenta Dmitrije Medveděva umožnil potrestat korupčníka místo vězení pokutou, dosahující až stonásobku přijatého úplatku: zkorumpovaní byrokraté si prý k úplatkům připočítávají příplatek za riziko. Optimisté naopak věří, že prudké zvýšení průměrné výše úplatku vypovídá i o tom, že v síti protikorupčního tažení konečně uvázlo i pár větších ryb.
Horní hranice pokuty za úplatek je v zákonu stanovena na půl miliardy rublů; v praxi zatím soud uložil pokutu až 300 milionů rublů v případě jednoho okresního náčelníka z Tatarstánu.
Zatím však není jasné, jak v praxi vymáhání pokut dopadne. Podle soudních statistik odsouzení v trestních případech dobrovolně platí pětinu až čtvrtinu z uložených pokut, ze zbývající sumy soudní exekutoři vymůžou okolo 12 procent.
„Ruští úředníci jsou mistři v umění utajovat své příjmy… Nemluvě o existenci takzvané elity, která se fakticky nachází mimo zákon,“ poznamenal list Vedomosti, podle kterého při protikorupčních tažení utrpí jen drobní úplatkáři, zatímco velcí zůstanou jako dříve nedotknutelní.
Na žebříčku mezinárodní organizace Transparency International, zkoumající míru korupce ve světě, zaujímá Rusko 143. příčku z celkového počtu 182, což je mírné zlepšení oproti předloňské 154. příčce.
