Vietnam uvedl jednotky do stavu bojové připravenosti. Chce zastrašit Čínu
Na Spratlyho soustroví Čína buduje umělý ostrov, který chce využít pro vojenské účely jako letiště. Územní nároky na oblast si ale mimo jiné dělá i Vietnam, stejně jako na soustroví Paracely, kam loni Čína na deset týdnů umístila ropnou plošinu. Vietnam následně zachvátila vlna protičínských nálad. Pro vládní představitele znamenala tato situace obrat směrem k nedůvěře vůči čínskému vedení, uvádí agentura Reuters.
Podle jejích zdrojů je aktuálním cílem Komunistické strany Vietnamu odstrašit svého severního souseda od prosazování jeho zájmů v Jihočínském moři. Pokud však tato snaha selže, chce být Hanoj schopna bránit se na všech frontách. Vlastní klíčové jednotky dokonce uvedla do stavu „vysoké bojové připravenosti“. Mají tak být schopny odrazit případný náhlý čínský útok.
„Nedělají to kvůli tomu, aby se připravili na vojenskou přehlídku. Vietnam mobilizuje skutečné vojenské kapacity,“ říká bezpečnostní expert Tim Huxley ze singapurského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Moderní bojovou techniku a výzbroj dodávají Vietnamu především Rusko s Indií, Hanoj však současně prohlubuje i vazby se Spojenými státy, Japonskem či Evropou, uvádí Reuters. Vietnamskou palebnou sílu by dále mohly zvýšit ruské bombardéry, země má zájem i o hlídkovací letouny a drony z USA či Evropy.
Už v uplynulém desetiletí Vietnam vydal na zbrojení více, než okolní země s výjimkou Číny, odhaduje švédský mezinárodní institut SIPR.
Podívejte se na záběry z velkého vojenského cvičení vietnamských ozbrojených sil z první poloviny letošního roku
Vietnamští vojenští stratégové se snaží ze své země udělat nepříjemného protivníka a docílit toho, aby se případná agrese Číně vyplatila co nejméně, přestože její vojenská převaha je značná. Hanoj by se tak mohla v rámci odvety například zaměřit na čínské kontejnerové lodě a tankery.
„Hlavním cílem by nebylo zničení čínských jednotek, ale způsobení nezanedbatelných ztrát a vyvolání psychologické nejistoty, která by způsobila paniku mezi investory,“ vysvětluje Carl Thayer, profesor Vojenské akademie v Canberře, který se specializuje na vietnamskou armádu od šedesátých let.
„Nestojíme o vojenský konflikt s Čínou, musíme věřit v naše diplomatické schopnosti,“ uvedl pro Reuters pod podmínkou anonymity vysoký představitel vietnamské vlády. „Současně jsme si ale vědomi, že musíme být připraveni na nejhorší,“ dodal.
