Vojáci dokonali puč v Mali. Zajatý prezident odstoupil

Vojáci přebrali kontrolu nad Mali.

Vojáci přebrali kontrolu nad Mali. Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Nyní už exprezident Mali Ibrahim Boubacar Keita
Vojáci přebrali kontrolu nad Mali.
Vojáci přebrali kontrolu nad Mali.
Vojáci přebrali kontrolu nad Mali.
5
Fotogalerie

Malijská hlava státu Ibrahim Boubacar Keita odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.

„Chtěl bych vám oznámit rozhodnutí vzdát se všech svých funkcí od nynějšího okamžiku,“ prohlásil Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. „Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita krev,“ dodal.

Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.

„My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP) jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami,“ prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva.

„Společně s vámi jako jednotná síla můžeme této zemi vrátit její někdejší velikost,“ dodal Wagué s tím, že jsou uzavřeny hranice a od deváté hodiny večerní do páté ranní bude platit zákaz vycházení. Země bude podle něho nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.

Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace. Opozice zpochybňuje jeho znovuzvolení v jarních volbách; řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistů na severu a v centrální části země.

Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda.

„S ohledem na operační bezpečnost nebudeme podávat další informace. Naši vojáci dále plní operační úkoly a jsou v pořádku,“ uvedla v prohlášení podplukovnice Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.

Hospodářské společenství západoafrických států ECOWAS povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.

Scénář podobný puči před osmi lety

Poslední události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého.

Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.

Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.